Kliknutím zvětšíte„Struktura oborů vzdělání by měla být více sladěna s potřebami zaměstnavatelů a lépe odpovídat předpokládanému dlouhodobému uplatnění absolventů na trhu práce,“ konstatoval. Po tom, aby byli absolventi lépe připraveni pro úkoly, s nimiž se budou setkávat v praxi, volají i zaměstnavatelé – stejně jako třeba zástupci hospodářské komory.
Změny by měla přinést právě chystaná reforma, jež se podle slov krajského radního pro oblast školství Zdeňka Seidla (ČSSD) neobejde ani bez bolestných kroků. Na ty však během nejbližšího roku zřejmě nedojde. Jestliže Seidl s několika předkládanými návrhy změn narazil na nesouhlas v krajském zastupitelstvu, konstatoval, že jeho tým připraví návrh nové koncepce, nicméně na vlastní školskou revoluci má v kraji dojít až v příštím volebním období.
Jedním z hlavních témat předcházejících krajským volbám se tak nepochybně stanou debaty kolem slučování škol a jejich případného rušení. Zřizovatelem většiny středních škol v regionu je právě kraj – byť Chuchler oceňuje i význam soukromých středních škol jako vhodný doplněk systému veřejných škol.
Promýšlet návrhy změn ve středním školství má expertní skupina, kterou radní Seidl sestavil jako svůj poradní orgán. S úkolem „posuzovat předkládané návrhy na institucionální a oborovou optimalizaci škol zřizovaných Středočeským krajem“.
„Jejími členy jsou zástupci jednotlivých politických stran a hnutí, kteří jsou zejména členy výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost krajského zastupitelstva a dalších výborů, odborníci z oblasti školství, zástupci sociálních partnerů a odboru školství,“ přiblížil Chuchler, kdo nyní dumá o koncepci pro budoucnost. O té by se mělo posléze jednat i se zástupci vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů či hospodářské komory.
Prozatím se o potřebnosti změn hovoří obecně, což prakticky nikdo nezpochybňuje – konkrétní návrhy však vyvolávají minimálně ostražitost, spíš však nevraživost. Objevuje se hlasitý nesouhlas provázený protesty nejen ze strany studentů a jejich rodičů, ale také pedagogů či starostů.
Odpůrci i zastánci argumentují potřebami pracovního trhu a požadavky na absolventy dobře připravené pro budoucí uplatnění, stejně jako třeba dopravními možnostmi, spádovostí regionu, očekávaným demografickým vývojem… Debaty kolem jednotlivostí se tak příliš neposunuly – a zpravidla skončily u konstatování, že je nutné připravit systémové změny jako celek.
S ostrým nesouhlasem se často setkává i teze, že o maturitní obory projevuje zájem značně vysoký podíl žáků, kteří pro studium a následný úspěch u maturitní zkoušky nemají předpoklady – a jako výhodnější by se pro ně jevil učební obor. Už proto, že po šikovných řemeslnicích je dnes mimořádná poptávka, což se projevuje i atraktivními příjmy.
Přesto řadě rodin zní výraz „učňák“ jako nadávka; jako něco snižujícího čest, ba přímo degradujícího. Že řemeslo má zlaté dno? To se dneska moc nenosí. Stejně jako málokdo chce slyšet, že scény, kdy továrnám vévodily postavy v zamaštěných montérkách a špinavýma rukama, už patří minulosti.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
