A třebaže žadatelé, kteří se loni v létě a na podzim ucházeli o peníze od kraje, museli provést takzvanou identifikační platbu – poslat na konto kraje jednu korunu ze svého účtu coby svoji vizitku – snaha zapomnětlivce upozornit na nutnost plnit závazky přinesla překvapení: někteří nejsou k zastižení ani k nalezení.

Plyne to ze slov náměstka hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací Věslava Michalika (STAN). Nesplácející příjemce půjček pro živnostníky se podle jeho slov nedaří dohledat „v řadě případů“ – asi v deseti procentech. „Jsou to občané Vietnamu, Tádžikistánu, Peru, Mexika a dalších destinací,“ naznačil Michalik, že vystopovat tyto dlužníky je a asi i bude nemožné.

Ilustrační foto
Čtvrtina živnostníků, kteří loni dostali covidovou půjčku, ji kraji nesplácí

Bezúročné půjčky ve výši od 10 do 50 tisíc korun, určené na překonání nejtíživějších následků výpadku příjmů v době prvních vládních omezení majících zpomalovat šíření koronaviru a jednotlivým žadatelům formálně schvalované tehdejšími středočeskými radními, nabízel kraj živnostníkům loni od května do října. V porovnání s dalšími kraji nešlo o zrovna typický model podpory drobného podnikání – byť zase ne úplně ojedinělý; Ústecký kraj dokonce nabízel nenávratné dotace. Tehdejší opozice se netajila míněním, že půjčky pro živnostníky považuje za snahu tehdy vládnoucího ANO uplácet středočeské voliče před krajskými volbami. V té souvislosti se objevily i vášně kolem propagace těchto půjček.

Původně tehdejší vedení kraje očekávalo značný zájem – v řadu desetitisíců, jestliže v kraji bylo evidováno na 140 tisíc živnostníků – a tak si dostatek peněz za poskytování půjček zajistilo sjednáním úvěru. Tehdejší náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) to označil za lepší cestu, než kdyby byli živnostníci sáhnout k nebankovním úvěrům, jež nezřídka končí exekucí. Nakonec bylo žadatelů necelých pět tisíc: v rámci 4831 půjčky jim kraj vyplatil necelých 235 milionů korun.

Podmínky pro poskytnutí návratné finanční výpomoci hovořily o zahájení splácení od června letošního roku a v rámci 11 dalších čtvrtletních splátek, z nichž poslední musí být uhrazena k 15. březnu 2024. Inventura po letošním 15. červnu ukázala, že se splácením nezačala čtvrtina příjemců půjček: bylo jich 1201. Většina z nich se ani neozvala; jen část podle zářijového sdělení hejtmanky Petry Peckové (STAN) kontaktovala kraj s tím, že zkrachovali – a žádají o odpuštění dluhu. Naopak Jakub Rejzek (ODS) tehdy připomněl, že někteří příjemci výpomoci jsou na tom finančně tak, že už zvládli vrátit půjčku v plné výši.

Ilustrační foto
U Prahy „nachlazených“ přibylo, na Rakovnicku naopak. Celkově žádná změna

Jak to s pohledávkami, které se nyní jeví jako nedobytné, nakonec dopadne, ukáže teprve další vývoj; zřejmě závisející i na konzultacích s právníky. Michalik nevyloučil možnost, že kvůli nesplaceným půjčkám si nakonec bude muset kraj vytvořit v rozpočtu rezervu v řádu desítek milionů korun. Už v září jeho předchůdce na postu náměstka hejtmanky Kovács uvedl, že při schvalování půjček na sklonku minulého volebního období počítali s tím, že asi ne všechny budou vráceny.

Nebyl by to spíš případ pro policii? Mluvčí kraje David Šíma v úterý Deníku sdělil, že krajský úřad zatím policisty nekontaktoval – a aktuálně se k tomu ani nechystá. „Není důvod; zatím jsme nevyčerpali všechny možnosti,“ vysvětlil. S tím, že pokud partneři nekomunikují, bude kraj vypovídat uzavřené smlouvy. „Následně se může rozjet proces, který může vést až k exekuci,“ konstatoval Šíma.