A třebaže žadatelé, kteří se loni v létě a na podzim ucházeli o peníze od kraje, museli provést takzvanou identifikační platbu – poslat na konto kraje jednu korunu ze svého účtu coby svoji vizitku – snaha zapomnětlivce upozornit na nutnost plnit závazky přinesla překvapení: někteří nejsou k zastižení ani k nalezení.
Plyne to ze slov náměstka hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací Věslava Michalika (STAN). Nesplácející příjemce půjček pro živnostníky se podle jeho slov nedaří dohledat „v řadě případů“ – asi v deseti procentech. „Jsou to občané Vietnamu, Tádžikistánu, Peru, Mexika a dalších destinací,“ naznačil Michalik, že vystopovat tyto dlužníky je a asi i bude nemožné.
Bezúročné půjčky ve výši od 10 do 50 tisíc korun, určené na překonání nejtíživějších následků výpadku příjmů v době prvních vládních omezení majících zpomalovat šíření koronaviru a jednotlivým žadatelům formálně schvalované tehdejšími středočeskými radními, nabízel kraj živnostníkům loni od května do října. V porovnání s dalšími kraji nešlo o zrovna typický model podpory drobného podnikání – byť zase ne úplně ojedinělý; Ústecký kraj dokonce nabízel nenávratné dotace. Tehdejší opozice se netajila míněním, že půjčky pro živnostníky považuje za snahu tehdy vládnoucího ANO uplácet středočeské voliče před krajskými volbami. V té souvislosti se objevily i vášně kolem propagace těchto půjček.
Původně tehdejší vedení kraje očekávalo značný zájem – v řadu desetitisíců, jestliže v kraji bylo evidováno na 140 tisíc živnostníků – a tak si dostatek peněz za poskytování půjček zajistilo sjednáním úvěru. Tehdejší náměstek hejtmanky Gabriel Kovács (ANO) to označil za lepší cestu, než kdyby byli živnostníci sáhnout k nebankovním úvěrům, jež nezřídka končí exekucí. Nakonec bylo žadatelů necelých pět tisíc: v rámci 4831 půjčky jim kraj vyplatil necelých 235 milionů korun.
Podmínky pro poskytnutí návratné finanční výpomoci hovořily o zahájení splácení od června letošního roku a v rámci 11 dalších čtvrtletních splátek, z nichž poslední musí být uhrazena k 15. březnu 2024. Inventura po letošním 15. červnu ukázala, že se splácením nezačala čtvrtina příjemců půjček: bylo jich 1201. Většina z nich se ani neozvala; jen část podle zářijového sdělení hejtmanky Petry Peckové (STAN) kontaktovala kraj s tím, že zkrachovali – a žádají o odpuštění dluhu. Naopak Jakub Rejzek (ODS) tehdy připomněl, že někteří příjemci výpomoci jsou na tom finančně tak, že už zvládli vrátit půjčku v plné výši.
Jak to s pohledávkami, které se nyní jeví jako nedobytné, nakonec dopadne, ukáže teprve další vývoj; zřejmě závisející i na konzultacích s právníky. Michalik nevyloučil možnost, že kvůli nesplaceným půjčkám si nakonec bude muset kraj vytvořit v rozpočtu rezervu v řádu desítek milionů korun. Už v září jeho předchůdce na postu náměstka hejtmanky Kovács uvedl, že při schvalování půjček na sklonku minulého volebního období počítali s tím, že asi ne všechny budou vráceny.
Nebyl by to spíš případ pro policii? Mluvčí kraje David Šíma v úterý Deníku sdělil, že krajský úřad zatím policisty nekontaktoval – a aktuálně se k tomu ani nechystá. „Není důvod; zatím jsme nevyčerpali všechny možnosti,“ vysvětlil. S tím, že pokud partneři nekomunikují, bude kraj vypovídat uzavřené smlouvy. „Následně se může rozjet proces, který může vést až k exekuci,“ konstatoval Šíma.