Člověka by vážně zajímalo, kdo vlastně „bere peníze za něj“. To leckoho napadne při pohledu na statistická data, jež ukazují, že průměrná hrubá měsíční mzda ve středních Čechách dosahovala na sklonku loňského roku 38 820 korun. Proti roku 2019 se zvýšila o 1881 Kč, což představuje nárůst o 5,1 procenta. Střední Čechy zůstávají mírně nad republikovým průměrem, který dosahuje 38 525 Kč hrubého měsíčně. Ten výrazně tlačí nahoru Praha s průměrnou mzdou dosahující podle nejčerstvějších údajů vztahujících se ke sklonku loňského roku 45 944 Kč. Naopak na opačném konci celorepublikového žebříčku je Karlovarský kraj s částkou vypočtenou na 34 200 Kč. Střední Čechy si drží tradiční druhou pozici; hned za hlavním městem.


Jen statistický přepočet

Mnozí lidé se zveřejněným cifrám budou zdráhat uvěřit. S námitkou, že tomu neodpovídá nejen jejich vlastní peněženka, ale ani ve svém okolí neznají nikoho, jehož práci by si zaměstnavatel takto cenil. A pokud ano, jde o výjimečného šťastlivce působícího ve vybraném oboru. Častěji také bývá vidět za pokladnami v nákupních centrech lidi kontrolující si účtenky, jako by měli dojem, že se musela stát chyba. Spotřebitelské ceny a příjmy totiž mají souvislost – a obzvlášť člověk, který už delší dobu nedostal přidáno, se asi na účtenku podívá častěji než dřív. Dlouhodobě se uvádí, že na výši průměrné mzdy nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda nicméně nevniká jako výpočet průměru z odměn skutečných konkrétních Středočechů. Jde o statistickou veličinu, která je podílem mzdových prostředků a počtu zaměstnanců (či přesněji: jejich přepočtu na plné pracovní úvazky). Mimochodem – takovýchto „přepočtených zaměstnanců“ bylo na sklonku minulého roku ve středních Čechách evidováno 404,2 tisíce; o šest tisíc méně než před rokem, čili úbytek dosáhl 1,5 procenta. Pod Prahou je evidováno 847,3 tisíce zaměstnanců, a to s meziročním poklesem o 21,5 tisíce (což odpovídá 2,5 procenta).

Ti, kteří v koronavirovém roce ubyli, z významné části představovali zaměstnance s nejnižšími příjmy. Zde spočívá jedno z vysvětlení až poměrně překvapivého nárůstu průměrné mzdy. I tak se však mnozí zarazí: ty peníze přece někdo dostávat musí… Je ale pravda, že nemusí být zas až příliš mnoho mimořádně štědře odměňovaných manažerů, aby se to viditelně odrazilo i na celkovém výsledku. Tentokrát ale má sehrávat vliv i výše odměn ve zdravotnictví, vyplácených za zvládání koronavirové pandemie, či zlepšení příjmů pracovníků v sociálních službách. Výraznější růst příjmů zaznamenalo i školství.

Běžné příjmy jsou nižší

Mnohem bližší tomu, co si laicky představujeme pod pojmem „průměr“, je takzvaný medián mezd. Jde o pomyslnou hladinu, kdy přesně polovina zaměstnanců pobírá mzdu nad ní a polovina pod ní. Za čtvrté čtvrtletí roku 2020 se vyšplhal na 32 870 Kč. I to meziročně představuje pětiprocentní nárůst; konkrétně o 5,4 procenta. U mužů medián mezd dosáhl 35 129 Kč, u žen 30 281 Kč. A osmdesát procent zaměstnanců se svojí měsíční hrubou mzdou „vešlo“ do intervalu mezi 16 356 a 63 781 Kč. K nejlépe placeným se řadí informační a komunikační činnosti a pozice v bankovním sektoru.