Na rozdíl od známější nemoci zvané varroáza, způsobované roztoči, kterou lze léčit, je mor (kdy larvy vyvíjející se v plástech napadá bakterie) zabiják. Existuje sice dezinfekční postřik, nicméně prokazatelně zasažená včelstva se likvidují. Pálí se i s úly a dalším vybavením, což je nutné kvůli ochraně ostatních chovů.

I když včelař dostane náhradu od ministerstva zemědělství, hlavně u těch starších to může znamenat konec jejich koníčku. Těžko hledají síly ke zcela novému začátku. A v ochranném pásmu jsou postiženi i sousedé: nemohou kočovat či třeba prodávat oddělky. To jsou důvody, proč se někteří chovatelé včel zdráhají na možnost moru byť jen pomyslet – a pak je třeba hodně vysvětlovat.

Ilustrační foto.
Na stánku si vybírejte také očima, radí šéfka hygieny

Našli sedm ohnisek

Že pohled na likvidaci úlů není pěkný, potvrdil Deníku Rostislav Ovčarik ze Slaného, který je autorem i hlavním koordinátorem kampaně Hrr na mor. Právě v jejím rámci bylo loni jedno z neznámých ohnisek nemoci odhaleno přímo na území základní organizace včelařů, které předsedá.

A muselo dojít na léčbu ohněm. Další ohniska se podle jeho slov nově našla na Mladoboleslavsku – dvě – a hned čtyři pak na Rakovnicku. „Hlavně kolem Lán; Lány, Rynholec, Ruda,“ upřesnil Ovčarik. Z minulosti jsou případy včelího moru známy třeba z Kutnohorska.

Kampaň Hrr na mor zahrnuje jednak osvětu mezi středočeskými včelaři, jednak odběry vzorků měli (zbytků spadaných na dno úlu) k rozboru. Právě z vyhodnocení měli lze rozpoznat jak onemocnění varroázou – v tomto případě jsou testy povinné – tak i včelí mor. U něj ale záleží na rozhodnutí každého chovatele. Jejich přístup v minulém ročníku kampaně si Ovčarik jako iniciátor pochvaluje: „U řady organizací jsme dokázali vyšetřit sto procent.“

Cílem, který se na počátku mohl zdát až příliš ambiciózní, se minule staly dva tisíce vzorků. Splnit se ho podařilo: vyšetření bylo 2047. Nyní jsou očekávání vyšší: získat měl alespoň od 2,5 tisíce včelařů, což by pochytilo zdravotní stav zhruba 40 tisíc včelstev. Za úspěch považuje Ovčarik i výsledky: podařilo se odhalit, co zůstávalo skryté – a mohlo by se stát větším zdrojem nákazy.

Modré zóny. Ilustrační foto.
Rady k pohybu po Praze může mít každý v kapse

Většinu zaplatí kraj

Odběrům měli k morovým testům fandí i předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová. Uvítala by, kdyby se je podařilo zařadit do národního ozdravovacího programu financovaného ministerstvem zemědělství a sledovaného Státní veterinární správou ČR. To zatím není – pomáhá ale příspěvek kraje.

Středočeští radní schválili dotaci pro projekt Hrr na mor ve výši 1,5 milionu korun. Celkové náklady nadcházející kampaně dosahují 1,9 milionu. Nejde jen o výdaje na rozbor vzorků z úlů, upozornila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Pro včelaře by díky dotaci měla být k dispozici poradna, uskuteční se konference, budou se včelařům rozesílat informační materiály – a rozvíjet se budou i webové stránky projektu,“ upřesnila.

Včelaří hlavně senioři, ale roste i zájem čtyřicátníkůStřední Čechy jsou oblastí včelaření zaslíbenou. Z celé republiky je zde nejvíce včelstev i včelařů. Deníku to řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová. S tím, že v největším kraji v republice to nepřekvapí. Většinou se včelaření věnují starší lidé; průměrný věk se pohybuje kolem šedesátky – přičemž nejpočetněji je zastoupena věková skupina mezi 65 a 70 lety.

Obávat se toho, že by mohlo být ohroženo opylení květů, až starší generace s úbytkem sil včelaření zanechá, však není třeba. Včelařů neubývá; naopak: jejich počty se zvyšují. „Členové nám přibývají,“ potvrdila Machová. Připomněla, že svaz zaznamenává prudký nárůst zájmu mezi lidmi kolem čtyřicítky. A atraktivní je obor také pro děti, jak dokládá obliba kroužků mládeže. Jejich členové se účastní i soutěží, v nich prokazují, že včelkám opravdu rozumějí.

Nejde o nic nového; takhle to fungovalo i v minulých desetiletích; už za minulého režimu, připomíná předsedkyně Machová. Dnes mladší ročníky na včelaření láká i sepětí s přírodou, což lze vnímat jako „moderní přístup“. Stále ale platí, že se uplatňuje rodinná tradice a samostatně začínají včelařit hlavně ti, kteří se v dětství motali kolem úlů společně s dědečkem či tátou. Pak se sice věnovali škole, založení rodiny, kariéře – ovšem když už tohle všechno mají…