Podle kolínské psycholožky Jany Mikeskové by rodiče neměli budoucí prvňáčky školou strašit. „Je nezbytné podpořit v dítěti pocit důležitosti, že už je školák. Umět číst, psát a počítat je přece úžasné,“ říká Mikesková.

Pedagožka Dita Nastoupilová připomíná, že pro dítě je zásadní podpora rodičů. „Měli by být schopni své dítě milovat takové, jaké je, i s individuálními odlišnostmi. Jedině tak se dítě naučí mít se rádo a věřit v sebe,“ míní Nastoupilová.

Před začátkem školního roku mnohdy stačí slova podpory a ukázání směru. „Vyhněme se zbytečnému porovnávání, srovnávání, případnému vyhrožování nebo na základě domněnek vytváření závěrů v podobě školních obtíží a možných neúspěchů, které mohou v dítěti probudit spíš obavy,“ varuje Nastoupilová.



Konec prázdnin je rovněž poslední příležitostí zvládnout s dítětem poslední slabá místa v sebeobsluze. Podle zkušené učitelky Jany Rýdlové z Nymburka, která je zároveň babičkou budoucího prvňáčka, se vyplatí rychle trénovat. „Přesto je lepší dávat dítěti do školy ze začátku takové oblečení a obuv, které bez potíží zvládne. Nemělo by být hned na začátku vystaveno ponížení, že se mu něco nedaří,“ vysvětluje.

Závěrečný prázdninový týden před začátkem školy by si děti s maminkami a tatínky měly užít. „Společně mohou nachystat tašku do školy, připravit pastelky, tužky, pera a bačkůrky,“ vypráví psycholožka Mikesková.

 Kromě společných radovánek je vhodné už na sklonku prázdnin prosazovat pravidla spojená s večerním usínáním i ranním vstáváním. Nymburská učitelka Rýdlová připomíná, že je potřeba nastavit režim tak, aby nebyl ráno stres. „Vyplatí se vstát radši dřív, aby se dítě v klidu nasnídalo a vypravilo,“ míní.



První školní den je pro malého školáka nesmírně důležitým krokem. Jeho rodiče by se k němu však měli chovat tak jako obvykle. „Do školy by ho měli určitě doprovodit, protože jde o důležitou změnu v jeho životě a rodiče mu mohou dodat pocit bezpečí ve zcela novém prostředí,“ vysvětluje Nastoupilová.

Podle Mikeskové si mají rodiče se školáky vyprávěto jejich zážitcích, přispět i vzpomínkami na svůj první den ve školní lavici. Důležité je i sdílet pocity, vyslechnout dítě a tento den patřičně oslavit,“ souhlasí Nastoupilová.

Pro rodinu Koulových z Mladé Boleslavi začala škola už v posledním srpnovém týdnu. „Ať se u nás doma objevila jakákoli návštěva, výsledek byl vždycky stejný. Všichni skončili na podlaze v pokojíčku u malé tabule, dostali sešity a tužky a hráli si na školu,“ vzpomíná Iveta Koulová, která spolu s manželem vedla dceru Aničku do první třídy před dvěma lety.

Do školy se těšil i Štěpán Hříbal z Kladna. „Týden předem nosil i doma tašku na zádech,“ vzpomíná Jana Hříbalová, maminka budoucího druháka. „Byl nadšený, pořád se smál a hned si ve třídě našel kamarády. Neuvědomoval si, že už nikdy nepůjde zpátky do školky,“ vrací se Jana Hříbalová o rok zpátky. Třetí den po zahájení školního roku to přišlo. Vrátil se ze školy s tím, že chce zpátky do školky. Brzy to ale přešlo.

Rady pro rodiče.