S volným prodejem se však nepočítá; získat ji bude možno pouze jako dárek. Na to upozornila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) již na podzim při zahájení cyklu akcí v rámci oslav trvajících po celý rok – a že to stále platí, zopakovala naposledy i na úterním setkání vedení kraje se starosty. Texty i obrázky jsou však přístupné všem zájemcům na webových stránkách www.slavime100let.cz, kde je postupně okrýván obsah kapitol věnovaných jednotlivým desetiletím. „A už se setkal s pochvalami odborníků,“ pochlubila se hejtmanka. Upozornila současně, že tento web nemá být jen elektronickou verzí výpravné knižní publikace, ale skutečným portálem oslav: informačním rozcestníkem, který nabídne i řadu drobných zajímavostí z historie, kvíz – a hlavně upozorní na akce nejen pořádané krajem a jeho příspěvkovými organizacemi, ale i obcemi a spolky.

V souvislosti s tím, jak se střední Čechy připravovaly na možný příchod německých vojsk, může mezi již zveřejněnými informacemi zaujmout pojednání o válečných opevněních (to, že vývoj událostí neumožnil jejich využití, je už zase jiná historie). Bunkry nevznikaly jen v pohraničí, ale jako vnější obrana hlavního města byla budována i 112 kilometrů dlouhá pevnostní linie zvaná Pražská čára.

Většinu ze 77 bunkrů a 753 pevnůstek Němci po okupaci zlikvidovali – někde je vyplnili kamením a zalili betonem, jinde je ničili pomocí trhaviny; rozvaliny můžeme najít dodnes třeba mezi Nižborem a Srbskem na Berounsku. Několik památek se ale zachovalo. Známé jsou opevněné objekty v Berouně či v Doksech na Kladensku, méně se ví o unikátech z obce Sazená u Velvar, kde jsou pevnůstky maskované jako váha pro povozy a součást mlýna. Jedinečný je také bunkr u Bratronic zasazený do silničního náspu.

K návštěvnickým lahůdkám patří bunkr v Karlštejně, uvedený do původního stavu včetně výzbroje a výstroje. Opevnění ve stavu připomínajícím dobu mobilizace v roce 1938 připomínají také objekty nad samotou Mlýnek v Drnově u Slaného či u zdi zámecké zahrady ve Smečně nedaleko Kladna.