Na západ je cesta dlouhá

Situace se navíc může ještě horšit. To se podle všeho stane jedním z pádných argumentů v debatách o budoucnosti výtoňského železničního mostu. Právě jeho špatný stav je totiž viníkem. Což také znamená, že nejde o krátkodobé změny, kdy by si lidé mohli říci: zatneme zuby a omezení nějak přečkáme. Zhoršení cestování bude dlouhodobé – až do doby, kdy se mostu, jehož ocelová konstrukce sloužící od roku 1901 je citelně poškozena korozí, opět podaří vrátit plnou kondici. To bude úkol na roky.

Železniční most pod Vyšehradem.
Rozhodování o osudu výtoňského železničního mostu spěje do finále

Nyní po mostě bude smět jezdit podstatně méně vlaků, zajišťujících spojení metropole s regionem na západ od Prahy. Hodně spojů, které dosud končí na hlavním nádraží, případně odtud vyjíždějí, pojede pouze na Smíchov. Část vlaků na lince S7 Praha–Beroun, které Správa železnic označuje jako základní, sice bude přes Vltavu mezi smíchovským a výtoňským břehem jezdit po historickém mostě i nadále, avšak 59 spojů denně bude ukončeno na Smíchově. To citelně pocítí i množství lidí, kteří jsou nyní zvyklí dojíždět do centra hlavního města právě vlakem třeba z Radotína; nejde tedy jen o problém Středočechů.

„Zkrátí se také trasa vlaků na lince Praha hlavní nádraží, Hostivice, Rudná u Prahy – stejně jako v předchozím případě budou ukončeny na Smíchově,“ informoval za Správu železnic mluvčí Jan Nevola. S tím, že v tomto případě se jedná o 35 spojů za den.

Nově lidem, kteří se budou potřebovat dostat do cíle své cesty, nezbude než na Smíchově přestupovat z vlaku na městskou hromadnou dopravu; převážně zřejmě do metra tramvají. „Metro linky B zajistí dopravu na staroměstský a novoměstský břeh, tramvaje po tom malostranském,“ poznamenal zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje pro dopravní obslužnost Pavel Winter. Spojena s tím bude časová ztráta, a to nikoli zanedbatelná – v některých časech pak téměř jistě také větší tlačenice. Už nyní zde veřejná doprava bývá poměrně značně zaplněna; nově bude muset obsloužit početnou skupinu lidí navíc.

PID.
V Praze a středních Čechách se změní jízdní řády. Přinášíme podrobný přehled

Ani to však neznamená, že je špatným zprávám konec. Upozorňuje na to ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar. „Situace bude výhledově pro cestující ještě méně příjemná ve chvíli, kdy začne rekonstrukce smíchovského nádraží,“ konstatoval. Proč? Dají se čekat další výluky. Ani to ještě není vše: další zkoumání konstrukce samotného výtoňského mostu a jeho vyhodnocení může přinést další provozní omezení. „V krajním případě i zastavení provozu,“ varuje Paidar, že by se zde mohlo přestat jezdit přes Vltavu úplně. Částečně pomoci by sice mohla nyní doplňovaná druhá kolej na Branickém mostě, avšak na dokončení si ještě bude třeba počkat.

Méně vlaků, pomalejší jízda

Nynější výrazné omezení provozu na památkově chráněném výtoňském mostě vychází ze zkoumání technického stavu příhradové konstrukce, z permanentního monitoringu, na němž Správa železnic spolupracuje s odborníky z Českého vysokého učení technického, a z průzkumu korozního oslabení oceli, na který došlo z uplynulých měsících; od poloviny léta i během podzimu. Kvůli zajištění bezpečnosti bylo podle Paidarových slov nutné přistoupit k omezení provozu. To se nyní bude týkat i vlaků vozících lidi; že neprojedou nákladní, se rozumí samo sebou.

Je stanoveno, že most unese jen jeden vlak, takže se soupravy na něm nesmějí míjet, a současně bylo omezeno celkové roční zatížení, což znamená citelné snížení intenzity železniční dopravy: zhruba o dvě třetiny. Nyní je prý evidován průjezd bezmála 300 vlaků denně. Současně se dále sníží maximální rychlost z nynějších 40 kilometrů za hodinu na 20 kilometrů za hodinu.

Vizualizace nového mostu na Výtoni.
Nesmysl, odmítá Správa železnic představy o dvou kolejích na výtoňském mostě

Řešit situaci chce Správa železnic urychlenou výstavbou nového mostu. Proti tomu se však ozývají nesouhlasné hlasy řady protestujících, kteří volají po zachování památky a její opravě. Obě varianty zatím zůstávají otevřeny – přičemž ministr dopravy Martin Kupka potvrzuje, že o dalším postupu chce rozhodnout ještě do konce roku.

O tom, zda most zásadně rekonstruovat, anebo postavit nový, jehož návrh vzešel z mezinárodní architektonické soutěže (což by podle Správy železnic mělo přijít levněji, přinést řešení rychleji a na podstatně delší dobu i nabídnout lepší napojení na okolí včetně návaznosti na městskou hromadnou dopravu a výhodný pohyb cyklistů i pěších), se vedou debaty dlouhodobě. Třeba pod petici za zachování nynějšího mostu se již podepsalo přes dvacet tisíc lidí, na jeho obranu také vystoupila řada osobností.

Dopady citelných omezení provozu na mostě, která začnou platit s novým jízdním řádem, se v těchto diskusích mohou stát novým podnětem. Zřejmě však také mohou odstartovat debaty zaměřené na hledání viníka: kdo může za to, že situace zašla tak daleko?