V Olomouci došlo v 13:00 k hodinové výstražné stávce, tamní shromáždění podpořili také delegáti filozofických fakult z Brna, Ostravy a Českých Budějovic.

V Praze připravili organizátoři z několika humanitních fakult, včetně právnické, pásmo přednášek a debat, zaměřených na relevanci humanitních věd pro demokratickou společnost a otevřených široké veřejnosti.

Tento program vyvrcholil shromážděním v 15:00 na náměstí Jana Palacha, odkud vyšel průvod na Hradčanské náměstí. V čele průvodu valili protestující Sisyfův balvan, který má s odkazem na antickou mytologii satiricky ilustrovat jejich vlastní situaci a zároveň opakované úsilí mnoha generací humanitních vědců a vědkyň o kultivaci veřejné debaty.

„Akce by měla na neveselou situaci humanitních a společenskovědních oborů reagovat mimo jiné nadhledem a důvtipem, které jsou našim oborům vlastní. I proti hanebným podmínkám je možno protestovat s entuziasmem a hrdostí za to, co společnosti přinášíme,“ říká k tomu Ondřej Švec, předseda Akademického senátu FF UK. Kompletní přehled akcí v jednotlivých městech je zveřejněn na stránkách www.hodinapravdy.cz.

Zdroj: Deník/Radek Cihla

Protesty mají upozornit na dlouhodobé problémy humanitních a společenských věd, stejně jako na neutěšenou situaci doktorandů. Protest se připojuje k požadavku rektorů, aby došlo k navýšení prostředků na vysoké školy na průměr OECD, což by v tuto chvíli znamenalo navýšit tento výdaj o zhruba 10 miliard Kč.

„Navýšení peněz na vysoké školství nelze chápat pouze jako výdaj. Právě na den učitelů by mělo jasně zaznít, že jde mnohem spíš o investici. Bez rozvoje vzdělávání a vědy si nelze představit ekonomický úspěch. Opírat se pouze o levnou práci je nejen nevýhodné, ale dlouhodobě neudržitelné,“ říká k tomu Daniela Tinková z Filozofické fakulty UK.

„Jak si v Česku vážíme vědy, nejlépe ukazuje situace doktorandů. Tváříme se, že se mohou věnovat výzkumu a vychováváme v nich novou generaci badatelů. Stipendium ve výši 10,5-13 tisíc Kč přitom nepokryje životní náklady a neumožní mladé badatelské generaci věnovat se vědě. Je nižší než v řadě vzdálených i sousedních zemí včetně Slovenska,“ uvádí Kajetán Holeček, doktorand z Filozofické fakulty UK.

Iniciativa Hodina pravdy proto odmítla oddělovat tísnivou situaci doktorandů, kteří mají status „studentů“, ačkoli se na vysokých školách věnují výzkumné a často také výukové práci, od neutěšených mzdových podmínek vyučujících.

TK iniciativy Hodina pravdy k plánovaným protestům proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů na vysokých školách.
Protest vysokoškolských učitelů. Prahou projde průvod s obřím balvanem

Humanitní a společenskovědní obory současná situace existenčně ohrožuje. „Mnozí skvělí odborníci odešli na střední školy, protože vysoké školy po nich požadují mezinárodně excelentní výzkum a špičkovou pedagogickou práci za mzdu, která jim nepokryje životní náklady,“ dodává Ondřej Vojtěchovský z odborové organizace FF UK.

Protest proto podporuje požadavek Asociace děkanů filozofických fakult na okamžitý záchranný příspěvek humanitním oborům ve výši zhruba 1 miliardy Kč.

„Jsme rádi, že se řeší situace učitelů na středních a základních školách a rádi bychom jim právě na Den učitelů pogratulovali a vyjádřili jim podporu v jejich společensky významné a nelehké práci. Je ale také důležité připomenout, že se při dorovnávání nedostatečných platů ve školství zapomnělo na vysokoškolské učitele,“ uvádí František Kratochvíl z odborové organizace na FF v Olomouci.

Akce Hodina pravdy je pořádána společně akademickými senáty, odborovými organizacemi, sdruženími doktorandů a studentskými spolky. Podporu vyjadřují i uskupení mimo humanitní fakulty, jako například otevřený dopis prof. Alexandra Nemce z Ústavu lékařské mikrobiologie z 2. Lékařské fakulty UK, podle nějž „nedůstojná mzda, kterou pobírají pedagogové a vědečtí pracovníci na Filozofické fakultě a dalších humanitně zaměřených fakultách UK, pohoršuje nejen jejich zaměstnance a studenty, ale i kolegy z finančně lépe hodnocených pracovišť UK.“

Zdroj: Deník/Radek Cihla

Na Univerzitě Karlově protesty humanitních fakult podpořila Koordinační odborová rada, zastřešující odborové organizace humanitních, společenských i přírodovědných fakult, právě tak jako technicko-hospodářských pracovníků. Vysokoškolský odborový svaz dokonce vyhlásil na úterý stávkovou pohotovost.

„Vyhlášením stávkové pohotovosti chceme dát najevo, že situace ve vysokém školství je opravdu vážná. Pokud nedojde k vyslyšení požadavků protestujících na humanitních fakultách, může být v krajním případě vyhlášena na těchto fakultách i stávka,“ uvedl k tomu předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.

Ministr školství protestující chápe

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) chápe rozčarování vysokoškolských pedagogů, kteří protestují. Problém ale nelze řešit pouhým dosypáním peněz z rozpočtu, racionalizovat svůj provoz musí univerzity, zdůraznil. Informace, jaké systémové a strategické kroky školy učiní, od nich má dostat do 21. dubna, řekl dnes Balaš novinářům při návštěvě základní školy v pražských Horních Počernicích. Akademici protestují v Praze proti nízkým mzdám v některých oborech.

"Chápu rozčarování těch, jejichž mzdy jsou opravdu nízké. Ale nejde to řešit jen na jedné straně," uvedl k protestům Balaš.

Zopakoval vyjádření o výsledcích své pondělní schůzky se zástupci vysokých škol, ze které vyplynulo, že na řešení se musí vedle státu podílet i samotné školy. "Čekáme na informace ze strany univerzit do 21. dubna, jaké jsou jejich strategické a systémové kroky, abychom mohli mít argument pro to přidat do té kapitoly další prostředky," řekl Balaš.

Vladimír BalašVladimír BalašZdroj: Deník/Martin Divíšek

Otázka financování vysokých škol je podle Balaše problematická posledních 20 let, problémy ale prohloubily objektivní potíže související s covidovou krizí a válkou na Ukrajině. "Nedá se to řešit jen tím, že do systému nasypeme víc peněz, je třeba, aby z druhé strany byly vstřícné kroky. Aby se univerzity zamyslely, jestli na každé musí být stejný obor, jestli se to nedá spojovat," uvedl. Obory je podle něj nutné "racionalizovat", protože rezervy existují.

Balaš avizoval, že o platech na univerzitách bude dnes mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ve středu by se jimi mohla zabývat vláda. Podle dokumentu, který minulý týden získala ČTK, by se mohl v letošním roce rozpočet univerzit na odměňování pedagogů mimořádně navýšit zhruba o 901 milionů korun. Ministr se v úterý 28. března k částce nevyjádřil. "Jestli bude mít stát volné prostředky, to uvidíme, rozhodně o tom povedeme diskusi s premiérem, nebo na vládě," řekl.

Minulý týden podle Balaše zabránilo projednávání materiálu vztahujícího se ke státnímu rozpočtu to, že nebyl na vládě kvůli nákaze covidem-19 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Myslím, že se k tomu dostaneme zítra (ve středu), možná pozítří (ve čtvrtek)," uvedl Balaš. Ve středu 29. března kabinet zasedá v Jeseníku v Olomouckém kraji, na programu zasedání by ale měla být především témata související s regiony.