Akce je podle jedné z pořadatelek Ireny Hůlové z Amnesty International určena také politikům. "Poslanci, poslankyně, senátoři a senátorky sem mohou přijít, popovídat si, proč tu nápravu potřebujeme a co oni v tom můžou udělat," řekla.

Ke změně definice trestného činu znásilnění se podle ní strany zavázaly již před loňskými podzimními volbami.

Nynější znění zákona pojednává o donucení násilím, pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy a o zneužití bezbrannosti oběti. Podle některých odborníků i podle lidskoprávních organizací by ale definice znásilnění měla být v trestním zákoníku založena na absenci souhlasu. Petici za změnu podepsalo již podle Hůlové přes 16 tisíc lidí.

Organizátorům mimo jiné vadí, že v České republice panuje nízká podpora obětí, zlehčování problematiky a vytváření a udržování mýtů, které jednoznačně přispívají k tomu, že oběti jsou vystaveny psychickému utrpení i po nahlášení znásilnění na policii. V důsledku toho se oběti často nedomohou spravedlnosti. „Téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy,“ uvádějí aktivisté.

Změna v zákoníku je podle poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) zároveň podložená dobrou praxí ze zahraničí. "Již 12 zemí takovou definici má. Není to nic nového," uvedla. Piráti podle ní spolu s organizacemi legislativní změnu podporují. V současné době totiž podle ní nepokrývá situace, kdy je oběť ztuhlá strachy a nedokáže se ani bránit, nebo nedobrovolný sexuální styk ve vztazích.

"Ve vztahu může oběť například i vědět, že jí bránit se dříve nepomohlo, že to situaci jen zhoršilo," řekla Kocmanová.

Změnu prosazuje i organizace proFem. Již dříve však uvedla, že politická podpora redefinice není taková, aby se změnu podařilo prosadit v tomto volebním období. 

Také podle Amnesty International se zatím debata neposunula ke konkrétním legislativním návrhům.