Právě povodí řeky Vltavy bylo tehdejšími dvěma masivními vlnami srážek, které od sebe dělily jen čtyři dny, zasaženo nejvíce. „Na vodohospodářském majetku ve vlastnictví státu, se kterým hospodaří státní podnik Povodí Vltavy, způsobila povodeň škody za 2,6 miliardy korun. Ty se podařilo odstranit do roku 2005,“ konstatoval Roldán, jenž připomněl, že se na tom podílely i prostředky z Fondu solidarity Evropské unie.

Deník vzpomíná na ničivé povodně, které zasáhly Česko před dvaceti lety. Jak katastrofa zasáhla do života Středočechů a Pražanů? Čtěte zde.
close 20 let od ničivých povodní. info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in 20 let od ničivých povodní.

Upozorňuje současně na dalších 4,9 miliardy korun, již investovaných do ochrany před povodněmi: mají přímo chránit životy více než 111 tisíc obyvatel a majetek v hodnotě převyšující 5,4 miliardy. „Další opatření na ochranu před povodněmi jsou ve výstavbě – nebo se připravují,“ upozornil Roldán, že ještě není hotovo vše, co se naplánovalo.

V poměrně krátké době po povodni se podařilo obnovit porušené profily koryt vodních toků a vodní díla, obnovit poškozené protipovodňové hráze a vybudovat stabilizační stavby. K nejvýznamnějším opravám nejen v rámci středních Čech, ale i z celorepublikového pohledu patřila oprava takzvaného vývaru (prostoru pod hrází) na přehradě Orlík, který voda roztrhala; poškodila i lodní zdvihadlo a proud také vymlel přilehlé břehy včetně příjezdových komunikací. Těleso přehrady ale obstálo, ačkoli muselo čelit větší zátěži, než na jakou bylo projektováno. Jen zde byly škody spočítány na sto milionů korun. Vedle těchto prací na Příbramsku organizovalo Povodí Vltavy také velkou akci na Mělnicku: tam šlo o obnovu pravého břehu a protipovodňové hráze ve městě Veltrusy.

close Nová protipovodňová opatření státního podniku Povodí Vltavy. info Zdroj: Povodí Vltavy zoom_in Nová protipovodňová opatření státního podniku Povodí Vltavy.

Budování nových opatření

Vedle odstraňování škod došlo po povodni i na budování nových preventivních opatření – a očekává se, že kdyby stejná povodeň přišla dnes, následky by byly výrazně mírnější. Ačkoli poslední dobou zažíváme spíše suché roky, generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala upozorňuje, že prevence před povodněmi je velmi důležitá. „Zejména ve vztahu k různým klimatickým scénářům, dle kterých se zvyšuje extrémicita srážek, a tedy i vznik povodní, ale současně i extrémicita sucha a nedostatku vody,“ konstatoval.

Státní podnik, v jehož čele stojí, od roku 2002 vybudoval opatření na ochranu před povodněmi na 59 místech, kde se povodně vyskytují nejčastěji. Jak v Praze i dalších velkých městech, tak i v těch menších – třeba v Berouně, Králově Dvoře, Sázavě, nebo Zruči nad Sázavou. Z nových opatření na ochranu před povodněmi vybudovaných na vodních dílech Kubala vyzdvihuje vedle míst v jižních a západních Čechách třeba lokality Dráteník, Červený potok, Pilská v Brdech (u Příbrami), Suchomasty či Záskalská; tedy místa na Berounsku a Příbramsku. Došlo i na budování takzvaných poldrů – suchých nádrží, které se zaplní až ve chvíli, kdy voda přiteče; příkladem může být lokalita Chouzovy při pomezí příbramského okresu a Plzeňska.

Dál se staví – a ještě i bude

Největší akcí je podle Kubalových slov výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu na Orlíku, zahájená koncem roku 2021, jež má přímou vazbu na povodeň z roku 2002. „Jde o strategicky významnou investici ve výši téměř 1,8 miliardy korun, která výrazně zvýší míru ochrany tohoto klíčového vodního díla Vltavské kaskády před velkými vodami – a současně dále zvýší ochranu životů a majetku více než 240 tisíc obyvatel na dolním toku Vltavy,“ konstatoval generální ředitel Povodí Vltavy.

Připouští, že rok 2021 se leckomu může jevit jako příliš velký odstup, nicméně dříve, než mohl začít ruch na staveništi (a třeba i aktuální snižování hladiny v přehradní nádrži, což si nyní vyžádal postup prací), toho bylo třeba ještě hodně stihnout. „Výstavba tohoto opatření vyžadovala dlouhou přípravu, mnoho odborných posouzení, včetně zapojení zahraničních expertů i ověření na fyzických modelech. Nakonec byla skupinou expertů vybrána právě tato varianta,“ připomněl Kubala, že plánování přelivu bylo akcí, jež u nás nemá obdobu.

Povodí Vltavy nyní připravuje i řadu dalších opatření na ochranu před povodněmi.

Ve středních Čechách jde zejména o Dobřichovice, Kralupy nad Vltavou, Loděnici a Lužec nad Vltavou – tedy vedle toku Vltavy také místa na Berounce a potoku zvaném Kačák, jehož správné označení zní Loděnice. Peníze by chtěl generální ředitel získat od ministerstva zemědělství, konkrétně z jeho programu Podpora prevence před povodněmi.