Roky od založení Nového Knína se opět zakulatily, a tak uplynulý víkend patřil bohatým oslavám. Město založené na výskytu zlata v říčce Kocábě existuje podle historických dokumentů 830 let. A to je pořádný důvod k pozvednutí pohárů a zamyšlení nad místem, o které je dobře postaráno jak vedením města, tak místními spolky.

Sobotní program začal pochodem dobrovolných hasičů z města a okolních vsí doprovázen hudou ledrenské dechovky Corpo Bandistico (della) Valle di Ledro, partnerského města včetně jeho starosty Juliana Pellegriniho. Novoknínský starosta Tomáš Havlíček poté oficiálně oslavy zahájil.

Dekoroval prapory hasičských sborů pamětními stuhami a také připomněl zdárně se rozvíjející partnerství mezi Ledrenským údolím a Novým Knínem. Nechyběla prezentace místních spolků ani sociální služby Farní charity Starý Knín, jejíž působnost se rozšířila i mimo Novoknínsko.

Podpis Knínského smíru

Značnou pozornost v 16 hodin přilákala poutavá scénka ztvárňující podpis Knínského smíru, jejíž účastníkem byl starosta Tomáš Havlíček a skupina Ventus, která poté předvedla navzdory dusnému počasí rytířský turnaj. To už na pódiu čekala sestava ledrenských hudebníků připravená zahrát dechovky a svůj blok ukončila italskou a českou hymnou.

Bohatému programu přihlíželi místní i zastavovali se projíždějící turisté. Se sklenkou šampaňského jsme při přípitku zastihli Janu Amlerovou, Alenu Vlasákovou a Mílu Hrabánkovou. „K oslavám máme hodně důvodů, ale kdyby nebyly tyhle oslavy, tak se určitě nesejdeme," poznamenaly ženy před jedním z místních podniků.

Léto krásné jako zima

Přednosti Nového Knína spatřují v domácí atmosféře a překrásné okolní přírodě. Stejné důvody, proč bydliště za žádnou cenu neměnit, uvádějí u jednoho ze stánků propagujících město a turistiku rodačka Jana Kozová a její maminka Alena Čadková. „Je tu teplo domova. Léto je tu krásné stejné jako zima, po ní se vždycky těšíme na příval turistů," poznamenala Jana Kozová.

Z vývoje města oceňuje větší množství sportovního vyžití a není prý nic, čím by tu lidé mohli strádat. „Co nám tady chybí, pro to si zajdeme do Dobříše nebo Mníšku. Mám to tu ráda. Vztahy mezi lidmi se tady nezkazily, vždycky se sem rádi vracíme," doplnila Alena Čadková.

Čtěte také: Příbram má za sebou monstrózní oslavu svých osmistých narozenin