Na svých webových stránkách o tom informoval krajský úřad. Z jeho údajů plyne, že asi tím nejzásadnějším přínosem projektu se staly příjmy lidí, kteří do něj byli zapojeni. Podstatná část peněz pocházela z Evropského sociálního fondu, když finanční prostředky byly poskytovány prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.

Implementovat a koordinovat

Ve středních Čechách se v souvislosti konceptem chytrého regionu dříve hovořilo třeba o snižování energetické náročnosti života ve městech či jednotlivých oblastech nebo o zapojování takzvaných MASek – místních akčních skupin. Z jiných částí republiky bylo častěji slyšet spíše o tématech kolem rozvoje udržitelného zemědělství či o takových příkladech dobré praxe, k jakým se řadily snahy o rozvoj služeb na venkově ve spolupráci se zemědělskými firmami, využívání lokálních produktů ve školním stravování nebo například konkrétní projekty zaměřené na péči o krajinu a hospodaření s vodou.

Často opakované fráze provázející tuto oblast nicméně někdy ani neposkytují příliš jasnou představu, co si pod nimi vlastně představit. Například v případě slov o vytváření implementačních strategií, koncepcí a akčních plánů „s důrazem na nezbytnost vyvážení využití disponibilních technických nástrojů a postupů při zachování lidského rozměru výsledků jejich působení“. Nebo o zaměření iniciativ na podporu ekonomiky a podnikání, sociální a digitální inovace činností, které posilují úlohu venkovských oblastí při přechodu na ekologičtější a zdravější společnost.

S prací na projektu Chytrý venkov jsou spojeny náklady – především personální výdaje – vyčíslené na 7,4 milionu korun; z toho sedm milionů představovala dotace z operačního programu. Výsledkem dvouleté činnosti od roku 2018 je sepsání dokumentu Strategie Chytrý venkov – Středočeský kraj, dle konceptu Smart City/Region. Což bylo i cílem.

Splnění úkolu však nevnímá jako přínos náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací Věslav Michalik (STAN). Praktické využití vzniklé strategie by bylo problematické – a není to kvůli tomu, že její vytvoření bylo zadáno v minulém volebním období za jiné politické reprezentace. Není se čeho chytit: chybí prý přehled konkrétních kroků, který by naznačoval, co, jak a kdy je třeba udělat.

Takto už příště raději ne!

„Výsledkem je dokument bez konkrétních finančních, časových, věcných závazků či požadavků na plnění strategických cílů,“ konstatoval Michalik. S tím, že ukončit projekt není problém, jestliže kraj nemá povinnost v něm pokračovat ani zajistit takzvanou udržitelnost. „S ohledem na to, že jde jen o obecný dokument, napříště bychom se takovýchto projektů financovaných sice primárně z evropských fondů, ale přesto za spoluúčasti kraje, rádi vyvarovali,“ zdůraznil náměstek hejtmanky.