Na základě informací, které získal k vybraným diagnózám od Kanceláře zdravotního pojištění, se Deník v uplynulých čtyřech týdnech věnoval tomu, co prozrazují údaje o pacientech vykázané zdravotním pojišťovnám. Středních Čech se týkaly tři: laparoskopické operace žlučníku, operace slepého střeva a porody přirozenou cestou. Čtvrtým tématem se staly srdeční bypassy, jež se v kraji neprovádějí. Stejně jako v dalších krajích: Ústeckém, Libereckém, Zlínském a na Vysočině; navíc i v pardubické a karlovarské nemocnici šlo jen o výjimky.

Velikost není rozhodující

Shrnutí dostupných údajů ukazuje, že i když lze mezi středočeskými nemocnicemi najít rozdíly, kraj si v celorepublikovém srovnání stojí slušně. Ano, každý pacient je jiný a trápí ho odlišné další neduhy, které léčbu mohou ztěžovat a komplikovat – nicméně celkově lze středočeské zdravotnictví vnímat pozitivně. Porovnání průměrné délky hospitalizace, procenta komplikací i podílu pacientů, kteří museli být přeloženi na jiné oddělení či v nemocnici zemřeli, ukazuje, že velmi slušných výsledků mohou dosahovat nejen velké nemocnice zřizované krajem, ale příznivě z pohledu pacientů vyznívají i údaje z mnohých menších zařízení.

Za úspěchem podle vyjádření oslovených primářů úspěšných oddělení stojí především moderní vybavení a zkušenost stabilních týmů volících postupy optimální pro konkrétního pacienta. Důležité jsou také zásady bezpečnosti pro pacienta a uvážlivé indikace k operaci, řekl Deníku Václav Panáček, vedoucí lékař z nymburské nemocnice, jež v laparoskopických operacích žlučníku společně s nemocnicemi v Benešově a Kladně vykázala výrazně nižší procento komplikací než jinde. Zdůraznil, že významnou roli hraje uvážlivé a pečlivé časování každé ze 110 – 120 operací, jež zde za rok udělají. „Pokud provádíme cholecystektomii na žlučníku bez zásadnějších zánětlivých změn, je větší, v podstatě stoprocentní pravděpodobnost, že operaci dokončíme laparoskopicky. Nemusíme takzvaně konvertovat, tedy otevřeně operovat žlučník z velkého řezu,“ vysvětlil s tím, že plánování zákroku až po zklidnění zánětu je pro pacienta bezpečnější a kosmeticky přijatelnější.

„Jsme chirurgií malého města a okresu, a proto jsme pod neustálým dohledem našich pacientů,“ připomněl Panáček souvislosti, jaké lékaři z velkých nemocnic neznají. „Eventuální problém se nám tak může vrátit v každodenním životě, při návštěvě sousedů, při nakupování…“ konstatoval.

Statistiky výstupů nemocniční péče ZDE:

Domů lidé chtějí co nejdřív

Laické hodnocení člověka, který si má jít lehnout do nemocnice, je poměrně jasné: přeje si, aby tam strávil co nejkratší dobu. Jistě také přivítá, pokud bude v péči týmu, který příslušné zákroky provádí ve větším počtu: větší praxe přece musí přinášet lepší výsledky. Nebo přinejmenším menší riziko chyb plynoucích z nedostatku zkušeností. Data Kanceláře zdravotního pojištění nicméně možný pesimismus rozptylují: plně obstojí i menší pracoviště.

Největší počty případů u porovnávaných zákroků ve středních Čechách
- Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav
- NH Hospital Hořovice
- Oblastní nemocnice Kolín
- Oblastní nemocnice Kladno
- Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
- Oblastní nemocnice Příbram
- Nemocnice Nymburk

Zdroj: Kancelář zdravotního pojištění; údaje o laparoskopických operacích žlučníku, operacích apendixu a vaginálních porodech