Tradicí se stala účast špičkových politiků, tentokrát dorazilo množství senátorů v čele s místopředsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček či místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, nechyběl Karel Schwarzenberg, pochopitelně starostové Kolína Vít Rakušan a Lošan Miroslav Jelínek i dalších okolních obcí, dcera Josefa Mašína Zdena a jeho vnučka Sandra, vedení armády i zástupci velvyslanectví okolních států.

Všichni zprostředkovaně položili k Morávkově desce věnce či květiny, projevy se povětšinou nesly ve vypíchnutí odkazů nejen těchto hrdinů, zastupitel a skautský vedoucí Jan Hora si k mikrofonu vzal i své svěřence a zamyslel se nad zneužívání státních symbolů, Jiří Buřič z organizující Společnosti Václava Morávka vzpomněl jména dalších dvou kolínských hrdinů Vojtěcha Čížka a Josefa Fischera, kolínský starosta Vít Rakušan ve své řeči pátral po smyslu hrdinství. Opět přeletěly bojové letouny z Čáslavi, věnce pokládali vojáci Čestné stráže Armády České republiky, mezi nimiž bylo i několik žen, nechyběly tradiční čestné salvy, nejen státní hymny, ale i hudební doprovod ke kladení věnců tentokrát obstarala Ústřední hudba Armády České republiky. V podobném duchu se nesl i pietní akt v Lošanech, který měl ale letos přeci jenom dvě výjimky z tradice.

Tou první byl krátký akt odhalení pamětní desky na budově dnešního obecního úřadu, kde bývala škola pojmenovaná před sedmdesáti lety jako Obecná škola generála Josefa Mašína a označena jeho pamětní desku. Komunistický režim však desku zničil a dodnes nebyla nalezena. Společnost Václava Morávka s pomocí dárců a kolínského akademického sochaře Jaroslava Hylase nechala udělat novou a v pondělí ji starosta obce Miroslava Jelínek a předseda Společnosti Václava Morávka Pavel Pobříslo odhalili.

Tím druhým překvapením pak bylo zprostředkování telefonického rozhovoru s Josefem Mašínem, synem generála Mašína, který se společně se svým bratrem Ctiradem a Milanem Paumerem prostříleli z komunistického Československa do Západního Berlína. I následné represe komunistů na příbuzných a přítomnost bývalé vládnoucí strany v poslanecké sněmovně za bouřlivého potlesku přítomných ve svém telefonátu připomněl. Na nabízející se paralelu s jedenáctým zářím v USA si tentokrát nevzpomněl ani jeden řečník.