Vozíčkářka Petra Veselá našla v malování terapii i zálibu

Malovala jste už v dětství?
Chodila jsem do základní umělecké školy, ale moc jsem se malování nevěnovala. Měla jsem spoustu jiných koníčků.

Jak přišel nápad začít malovat ve vaší druhé životní etapě po úrazu?
Hledala jsem, čím nahradit záliby, kterým jsem se po úrazu páteře už nemohla věnovat. Až mamka řekla: Tak zkus malovat. Museli jsme vymyslet, jak budu držet štětec, protože mi nefunguje úchop ruky. Řešení se našlo, mám speciální štětec zasazený do molitanu. Nebylo to snadné, ze začátku jsem vydržela malovat jen pár minut…

Jakou techniku používáte?
Maluju olejovými barvami. Vyhovují mi, protože dlouho schnou. Dělám každý obrázek na etapy a takhle se k němu můžu vracet.

A kde berete náměty?
Co mě zrovna zaujme. Zvířata, lidské tváře, barevnost. Najdu si dva tři obrázky, třeba lva, a podle nich si vytvořím svého lva.

OBRAZEM: Skleníky v Dymokurech jsou plné příšerek

Absolvovala jste nějaký výtvarný kurz?
Kdepak! Já si maluju čistě po svém.

Kdy máte při malování největší radost?
Během tvorby jsem na nervy, že obrázek vypadá úplně jinak, než chci. Radost přichází, když ho domaluju.

Plánujete nějakou další výstavu?
Rýsuje se možnost v kavárně Strejda Burger. Mám z téhle nabídky radost, moje obrázky tak budou moci dál přinášet potěšení.

Výstava Petry Veselé v kapli končí v pátek 11. srpna.

Hledají se dobrovolníci na doučování