„U příležitosti tohoto výročí bude památník výjimečně otevřen i ve čtvrtek, sdělila Deníku Šárka Bukvajová z oddělení vnějších vztahů muzea.

„Začátek pietního aktu je ve 13 hodin, po jeho skončení bude následovat setkání v sále bývalého kina ve Všetatech, které pořádá Společnost Jana Palacha,“ připomněla, co se chystá na sobotu 18. ledna. Ve čtvrtek 16. ledna bude památník ve Všetatech přístupný od 10 do 16 hodin. To je běžná otvírací doba, která se standardně uplatňuje od pátku do neděle. „Vstup do celého objektu je zdarma,“ podotkla Bukvajová.

Palach, který v Praze studoval, se 16. ledna 1969 rozhodl napodobit ohnivé protesty budhistických mnichů ve Vietnamu, o nichž informovala tehdejší československá média; následkům popálenin podlehl 19. ledna. Jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s pobytem armád Varšavské smlouvy, mnohými už od srpna 1968, kdy cizí vojska vstoupila na naše území, vnímaným jako okupace (a nikoli bratrská internacionální pomoc, jak byla vojenská akce oficiálně prezentována). Současně si představoval, že skutkem s fatálním následkem se mu podaří vyburcovat lidi z letargie a motivovat k větší aktivitě.

Ačkoli zřejmě postupoval zcela samostatně a s tím, co se chystá udělat, se nesvěřil ani svým nejbližším, zanechal poselství, v němž upozorňoval, že pokud nebudou splněny jeho požadavky, vzplanou další živé pochodně. Volal po zrušení cenzury a zákazu rozšiřování Zpráv, což byla tiskovina prezentující dění z pohledu okupačních vojsk.

I když se Palachův pohřeb stal velkou manifestací nespokojenosti, místo jeho činu nedaleko Národního muzea bylo centrem protestů, a dokonce jeho příkladu následovali i další lidé, výraznější odpor se probudit nepodařilo.

Památník v upraveném a opraveném domě ve Všetatech, kde kdysi bydlela rodina Palachových, otevřelo Národní muzeum loni 10. října. Jeho nejviditelnějším prvkem je „hrana zla“ protínající dům. Expozice představuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století, připomněla Bukvajová. „Jedná se o nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy nejen celé jeho rodiny,“ poznamenala.