Likvidovat spalováním by se tam mohl směsný komunální odpad z celého kraje, což podle slov náměstka hejtmanky Miloše Petery (ČSSD), který má v kompetenci životní prostředí a zemědělství, může obcím a městům nabídnout řešení pro budoucí období. Zákaz ukládání odpadů na skládky měl začít platit v roce 2024 – hovoří se však o možném posunu zákazu skládkování na rok 2030. I v takovém případě by však ceny podle odhadů vzrostly tak, že by se spalování vyplatilo už dřív (dnes skládkování vyjde levněji).

Hlavní cesta po železnici

Záměr likvidovat odpad spalováním, spojeným se získáváním tepla a doplňkově i s výrobou elektřiny, má i řadu odpůrců. A nikoli pouze aktivisty, kteří spalovnu prostě nechtějí – nejen kvůli obavám ze znečišťování ovzduší (na nichž trvají navzdory ujištění ČEZ i kraje, že ve srovnání s dnešním provozem uhelných kotlů množství škodlivin výrazně poklesne), ale třeba i s argumentem, že je nutno více třídit a lidi převychovat, aby změnili své chování. S postoji, jež spíše než podporu projektu představují pravý opak, se netají ani řada lidí z blízkého vzdálenějšího okolí elektrárny; včetně představitelů radnic. Mají obavy z neúměrné dopravní zátěže spojené jak s dovozem odpadu, tak s odvážením nespalitelných zbytků a popílku (jejichž skládkování bude povoleno i nadále).

Úprava povrchu vozovky. Ilustrační foto
Na jihu Prahy se chystá dopravní peklo. Horko z něj bude i ve středních Čechách

Odpovědí na tyto výhrady mají být přípravy na rozsáhlé budování obchvatů – právě na ně má jít většina peněz z celkové výše investice 7,5 miliardy korun – a také ujištění, že nákladními auty by byl svážen odpad pouze z nebližšího okolí – podle slov náměstka Petery do 30 kilometrů, kdy se nevyplatí nakládat odpad na vagony. Navážet takto odpad by mělo 80 nákladních aut denně. Ze vzdálenějších míst by se však měl odpad vozit právě po železnici; vlečka již v areálu existuje. Pomohlo by tomu vybudování sítě překládacích stanic po celém kraji. Uvažuje se i o možnosti využít lodě na Labi. Nespalitelný podíl, dosahující jedné třetiny původního objemu, by se vozil na skládky výhradně po kolejích.

Odpad by zahřál Prahu

V plánovaném zařízení ZEVO u Horních Počapel, o jehož vybudování definitivní rozhodnutí zatím nepadlo, by se mohlo ročně spalovat 320 – 350 tisíc tun odpadu. Nejen ze Středočeského kraje, ale zřejmě i z přilehlých oblastí Děčínska, Liberecka a Ústecka. Počítá se s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla – zvláště s důrazem na dodávku pro horkovody zásobující teplem Prahu, Mělník a Neratovice. Projekt by částečně nahradil dožívající hnědouhelné bloky s vyššími emisními limity; počítá se s moderním a účinným systémem čištění spalin. Detailní řešení skladby technologie by se odvíjelo od konkrétní nabídky dodavatele, vybraného podle zákona o veřejných zakázkách.

Splavnění Vltavy v roce 2017. Archivní foto
Vltavu by měly vyšperkovat miliardy. Prý se rychle vrátí

Zvažovaná překladiště komunálního odpadu

* Překládací stanice:
- Bělá pod Bezdězem (na Mladoboleslavsku)
- Benešov
- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (na Praze-východ)
- Český Brod (na Kolínsku)
- Kladno
- Kutná Hora
- Mělník
- Mníšek pod Brdy (na Praze-západ)
- Pečky (na Kolínsku)
- Příbram
- Rakovník
- Sedlčany (na Příbramsku)
- Skládka odpadů Michalovice (na Mladoboleslavsku)
- Skládka tuhého odpadu Stašov (na Berounsku)
- Uhy (na Kladensku; při pomezí s Mělnickem)
- Vestec (na Praze-západ)
- Zdiby (na Praze-východ)

* Železniční stanice nakládky kontejnerů:
- Benešov u Prahy
- Beroun
- Kladno
- Mladá Boleslav
- Ratboř (na Kolínsku)

Zdroj: Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje

Ilustrační foto.
Zloděj asi pokouší štěstí: odnesl si krabici losů
Ilustrační foto.
Ceny nájmů v kraji rostou. Nejvíce podražilo Mělnicko