Právě srpnová okupace má hodně společného s památkou Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zrovna před Národním muzeem v centru Prahy polil hořlavinou a zapálil, přičemž utrpěl zranění, jimž následně podlehl. Za hlavní motiv jeho činu je označován nejen protest proti potlačování svobod, ale i snaha vyburcovat svou obětí lidi upadající do pasivity až letargie a zapomínající na své nedávné nadšení pro myšlenky obrodného procesu v období takzvaného pražského jara. To v první polovině roku 1968 slibovalo reformy, mající masivní podporu veřejnosti. Všechny myšlenky na vytvoření „socialismu s lidskou tváří“ ale vzaly zasvé v noci z 20. na 21. srpna, kdy do tehdejšího Československa vstoupila vojska armád Varšavské smlouvy.

„Součástí pietního připomenutí bude i prezentace knihy Hrana. Památník Jana Palacha,“ připomněla Bukvajová k pátečnímu programu ve Všetatech. Půl hodiny před polednem představí Pavla Melková a Petr Blažek publikaci pojednávající o vzniku Palachova památníku a jeho symbolice. Ten má podobu vyprázdněného domu protnutého „hranou zla“, přičemž na návštěvníka působí především architektura, světla, stíny – a vlastní myšlenky i pocity.

Na páteční odpoledne je pak v Památníku Jana Palacha připraven doprovodný edukační program pro děti a rodiče. Uskuteční se mezi 14. a 16. hodinou.

Mělnické vinobraní. Ilustrační foto.
Mělnické vinobraní nebude, zájemci o ochutnávku vín ale nepřijdou
 Památník v Panenských Břežanech.
Památník v Panenských Břežanech připomene nucenou práci vězňů