Z těch plyne stanovení základního – nezbytného – rozsahu provozu autobusů a vlaků. Co jede navíc, je považováno za nadstandard, za který se připlácí.

Někde se dočkali snížení nákladů

Ne všem starostům se chce na příspěvky kývnout. Zatímco někteří představitelé obcí oceňují, že na rozdíl od dřívějška mohou vidět, zač konkrétně se platí, a případně upozornit na nevyužívané spoje, na nichž lze ušetřit, protože beztak jezdí prázdné, jinde rezolutně nesouhlasí. Oni ze svého rozpočtu nic platit nebudou; ať se stará kraj.

Aktuálně se jedná o postojích, stanoviscích a smlouvách, které budoucí podobu veřejné dopravy mají ovlivňovat. Argument, že obce už mají schválené rozpočty na letošní rok, v nichž s příspěvky na dopravu nepočítaly, by neobstál, odpověděl na dotaz Deníku středočeský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN). Zdůraznil, že o novém systému financování kraj obce informoval už loni v červnu. Nově zaváděný systém označuje za přehledný, průhledný a spravedlivý; s výpočtem příspěvku obcí podle jednotného klíče. Ten odráží nejen počet obyvatel, ale i četnost spojení a význam konkrétních linek.

Nové standardy, k nimž jsou podrobnosti pro jednotlivé obce a konkrétní linky, jež tam zajíždějí, dostupné na webu sdo2022.cz, systém financování veřejné dopravy zcela mění. A neznamenají jen nové placení. Naopak nižší příspěvek než dosud, kdy obce samy připlácely dopravcům za některé autobusy, by podle nových pravidel mělo hradit 379 středočeských obcí a měst. Jako příklad Borecký zmínil Dolní Břežany, Mníšek pod Brdy, Jílové u Prahy, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav či Mělník. Pohled na zmiňovaný web ukazuje, že se to týká i Úval, kde je on sám starostou.

Největší města kraje nesouhlasí

Leckde naopak budou platit víc – přičemž zapojit se mají i obce a města, které dosud neplatily nic (či se zaměřily jen na financování vlastní městské hromadné dopravy). Nebo platit nebudou? Zapojit se do systému některé obce odmítají. Nesouhlas jich podle slov radního vyjádřilo 31 – a týká se to i zástupců magistrátů dvou největších měst v kraji: Mladé Boleslavi a Kladna. Jmenovitě Borecký zmínil ještě Příbram, kde se však podle jeho slov dále jedná, a to třeba o zlevnění při zachování objemu dopravy: o možnosti snížení nákladů odstraněním souběhu linek PID a městské hromadné dopravy.

Kosa na kámen jednoznačně padla v Mladé Boleslavi. Magistrát podle slov Boreckého kolem placení nekomunikuje – a navíc dopravcům oznámil zdražení poplatků za vjezd na autobusové nádraží. Stanovisko vedení města tlumočila Deníku Šárka Charousková z magistrátu: zákon stanoví, že dopravní obslužnost na svém území je povinen zajistit kraj.

„Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět,“ ocitovala Charousková paragrafy. „Úkolem města je pak zajistit dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje, což Mladá Boleslav činí,“ doplnila.

Jinými slovy – Mladá Boleslav provozuje a platí městkou dopravu. Shodně hovoří i mluvčí Kladna Vít Heral: dotovat krajskou dopravu z městského rozpočtu není důvod a kraj i město mají platit každý „své“ linky.

„Zákon ale nastavení standardů připouští,“ vzkazuje Borecký oběma magistrátům, k jejichž příkladu se podle jeho slov přiklánějí i některé obce v okolí. A pokud se nesouhlasící obce a města nebo ty, které se dosud nevyjádřily (a nebudou reagovat ani na upozornění) nerozhodnou v příštích měsících uzavřít s krajem smlouvu, má ve třetím čtvrtletí dojít na řešení situace.

Standardy dopravní obslužnosti v číslech
- Celkové náklady na zajištění dopravní obslužnosti středních Čech vycházejí na 5,9 miliardy korun, z toho 25 procent představují příjmy z jízdného. Příspěvek kraje dosahuje 3,6 miliardy. Příspěvky od obcí jsou plánovány celkem na 290 milionů (což odpovídá pěti procentům celkových nákladů).

- Z 1144 středočeských obcí a měst má být do systému financování podle standardů dopravní obslužnosti zapojeno 945 (přičemž 362 nejedná samostatně, ale jsou sdruženy v celkem šesti dobrovolných svazcích obcí, působících v jednotlivých regionech). Zbývající obce mají jen základní obslužnost; nikoli nadstandard, za který by měly připlácet – zpravidla tam zajíždí jen několik autobusů denně.

- Smlouvu s krajem o zapojení do systému zatím schválila zastupitelstva 511 obcí (z nichž 276 je součástí dobrovolných svazků); u dalších 117 se na schválení čeká.

- Nesouhlas se zapojením vylovilo 31 obcí a měst – včetně Příbrami, Kladna a Mladé Boleslavi. Řada obcí se také nevyjádřila.

- První a druhé čtvrtletí letošního roku je obdobím, které hejtmanství ponechává na jednání, schvalování smluv a jejich podepisování. Následně se od třetího čtvrtletí mohou projevovat dopady nezapojení do nového systému, které by zaznamenali i cestující.

Zdroj: Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy, Andrej Hoffman, zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje pro ekonomiku a smluvní zajištění