Protože na Štědrý den sama musí do práce, vydala se na předvánoční nákupy v neděli večer. Pořídit pečivo na celé svátky – na období, po které musí být velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zavřeny – se však ukázalo jako oříšek.

Pořídit pečivo na celé svátky - na období, po které musí být velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zavřeny - se ukázalo jako oříšek.Provozovna řetězce, který navštívila v neděli ve 20.50 (tedy deset minut před zavírací hodinou) nabízela chléb – konkrétně pšenično-žitný Řemeslný pecen – s trvanlivostí do 25. prosince. K mání byl také takzvaný Večerní chlebík – ovšem se stejným datem: 25. prosince. S trvanlivostí do 26. prosince, kdy ještě podle zákona musí být zavřeno, běžné pečivo žádné.

„Co mi tedy politici radí?“ táže se paní Andrea. S tím, že poslední možnost nákupu na svátky v neděli večer zdaleka neměla jen ona. Na Štědrý den přece musí do práce řada profesí: prodavačky, zdravotnice, pumpařky i lidé zaměstnaní v dalších oborech. S tím, že právě skupina „další“ se týká jí samotné. „To nás politici opravdu posílají jen do vietnamských večerek?“ durdí se paní Andrea.

Rada Deníku zní: snídejte tedy vánočku. Máme přece Vánoce. Existuje nicméně řada kompetentnějších míst – třeba se tedy dočkáme kvalifikovanějšího doporučení. Abychom se nedočkali osudu Marie Antoinetty, která jako manželka krále Ludvíka XVI. údajně poradila francouzskému lidu, že když nemá na chleba, ať tedy jí koláče… Výrok „qu'ils mangent de la brioche“ se stal jednou z nejznámějších historických legend. A jeho autorka – zemřela na popravišti.