Důsledky nynějšího rozhodnutí? Podle slov Petry Roubíčkové z ministerstva životního prostředí jde o důležitý krok k tomu, aby se Spořilov i celá východní část Prahy a přilehlé území středních Čech (především v oblasti Říčanska) dočkaly výrazné zklidnění dopravy. Nebude to ale hned. Stanovisko ministerstva dává zelenou další přípravě stavby. Ta však v příštím roce ještě nebude zahájena. Ani v tom následujícím. Mělo by se to povést do tří let. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) počítá se zahájením stavby do konce roku 2020 – s tím, že jezdit by se mohlo začít o čtyři roky později.

Nic však zatím není jisté. Harmonogram bude významně záviset na přístupu majitelů pozemků – a do vývoje příprav stavby ještě mohou významně zasáhnout také její odpůrci. Jejich postoj lze většinou shrnout následovně: stavějte co nejdřív, dokončení okruhu je vážně potřebné – ale ne u nás; my se bojíme negativních dopadů.

Kývnutí ministerstva životního prostředí, jehož podmínky musejí být zapracovány do dokumentace pro územní řízení, znamená naplnění podmínky pro to, aby mohly pokračovat přípravy žádosti o územní rozhodnutí – ta má být nachystána k odevzdání začátkem příštího roku – a současně také podkladů pro stavební povolení. Musí dojít na řadu jednání ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic s Prahou i Středočeským krajem, s řadou institucí i zástupci měst a obcí. Důležitou součástí příprav je také majetkoprávní vypořádání. Vše se bude týkat pražských katastrálních území Běchovice, Dubeč, Hájek u Uhříněvsi, Kolovraty, Královice, Nedvězí u Říčan a Uhříněves; ve středních Čechách pak jde o Nupaky, Kuří u Říčan a Říčany u Prahy.

Soud může stavbu zablokovat

Všem krokům směrujícím k tomu, aby se po nově vybudované součásti okruhu jezdilo do sedmi let, se zatím zdá nejvýrazněji stát v cestě žaloba podaná k Nejvyššímu správnímu soudu ČR majiteli pozemků pod budoucí dálnicí. Městská část Prahy Dolní Chabry a spolek Chvalská požadují zrušení vymezení ploch a koridorů stavby; napadají Zásady územního rozvoje hl. města Prahy z 11. září 2014. Ministr Ťok to označil za snahu majitelů pozemků a domů „stavbu zcela zablokovat, abychom se s přípravami všech staveb vrátili skoro na začátek“. Ťok v pátek varoval, že důsledkem by mohlo být odložení dobudování okruhu na neurčito.

Zdržení kvůli nečinnosti

Právě dokončené posuzování vlivu na životní prostředí, vynucené tím, že Pražský okruh na rozdíl od devíti dalších klíčových dopravních staveb nedostal od Evropské komise možnost uplatnit výjimku z opakování procesu EIA, přineslo zdržení, které ministr Brabec přičítá na vrub nečinnosti někdejších vlád. Dřívější posudek již totiž existoval. „První stanovisko EIA získala tato část Pražského okruhu už v roce 2002,“ upozornil ministr.

Na začátku sázet zeleň

Aktuálně vydané stanovisko jeho úřadu stavoví čtyřicet podmínek pro další zmírnění vlivů úseku 511 na životní prostředí. Za zásadní Roubíčková označila požadavek na zprovoznění přeložky komunikace I/12 Běchovice–Úvaly současně se zahájením provozu na novém úseku a vylepšení řešení mimoúrovňového křížení Dubeč v blízkosti lokality Běchovice 2. „Zejména pokud jde o zlepšení hlukové situace,“ konstatovala. Další požadavky se týkají vylepšení imisní situace (s důrazem na včasnou výsadbu dřevin ještě před zahájením výstavby), ochrany vod – a nechybí ani nařízení, jak mají být radnice z okolí stavby informovány o postupu přípravy stavby, vlastní výstavbě i o zkušebním provozu.
Už teď tak je jisté, že budování další části okruhu by nemělo začít kácením, ale naopak vysazováním zeleně.