Vedení kraje jedná s Evropskou investiční bankou (EIB) o možném úvěru ve výši zhruba šesti miliard, což Kovács označil za rozpočtově odpovědný krok. „Není se třeba bát,“ míní náměstek hejtmanky.

Připomněl, že s EIB jedná vedení kraje od loňského léta, přičemž banka vyjádřila ochotu poskytnout úvěr až do výše 10 miliard. To by podle Kovácsových slov bylo pro kraj příliš velké sousto; tak velký objem projektů by investičně a projektově připravit nedokázal. O těch, které zvládne a měly by se uskutečnit, nyní hejtmanství jedná s bankou. Ta posoudí, zda jde o záměry, jež chce podpořit. Jasno o tom, jaký bude postoj banky, by mělo být zhruba za 14 dnů; kolem poloviny února.

Seznam projektů opozice nezískala

Zastupitele volající po předložení konkrétního seznamu projektů Kovács ujistil, že jimi nebudou překvapeni: vesměs jde o záměry, jež už se v minulosti projednávaly. Jednat by se o nich mělo v příštích týdnech; po vyjádření banky. Opozice by však chtěla znát seznam hned. „Ty projekty jsou vám známé, my chceme, abyste se o tuto znalost podělili,“ obrátil se na kolegy z ANO Věslav Michalik (STAN).

Tomáš Havlíček z ODS namítl, že bez znalosti jednotlivých plánovaných projektů nemůže jeho strana záměr přijetí úvěru podpořit, i když jej neodmítá; stejného názoru je i jeho stranický kolega Martin Kupka (jenž se chce bavit zvláště o prioritách záměrů chystaných v krajských nemocnicích). Debaty se vedou také kolem toho, zda je nezbytné masivnější budování tělocvičen u středních škol.

Hádka kolem zvuku

Poskytnout miliardy z úvěru krajské správě silnic výslovně odmítá dlouhodobý kritik činnosti krajských silničářů Michael Pánek (ODS), který na jednání zastupitelů oznámil, že na vedení silničářů i vedení kraje podal trestní oznámení kvůli konkrétním zakázkám. Má prý podezření, že v krajské správě silnic mohlo docházet k podvodům. Opakovaně se dočkal odpovědi, že správa silnic je nejlépe kontrolovanou příspěvkovou organizací kraje.

Pak se Pánek překřikoval s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO) kvůli tomu, že mu v roli řídícího schůze vypnula mikrofon. V tom se ho zastal Věslav Michalik (STAN) hovořící o „autokratickém prvku“; naopak Josef Řihák (ČSSD) připomněl, jak jemu kdysi vypnul mikrofon někdejší hejtman Petr Bendl (ODS), když on chtěl kritizovat privatizaci středočeských nemocnic. V debatě, která se zcela odchýlila od projednávání záměru přijmout úvěr, navázal Vít Rakušan: „Jediný hejtman, který mi kdy vypnul mikrofon, byl hejtman Řihák…“

Martin Macháček (STAN) se zase k Pánkově kritice připojil v odmítání peněz pro správu silnic, „pokud nebude jasná kontrola a ověření, na co se peníze spotřebují“. „Znamenalo by to, že obrovsky vzrostou příjmy těm asi šesti firmám, které mají rámcovou smlouvu na údržbu silnic,“ prohlásil.

Jak náměstek Kovács, tak radní pro oblast dopravy František Petrtýl (oba ANO) ale vysvětlovali: jedná se o něco zcela odlišného, zmiňované smlouvy se týkají běžné údržby, zatímco z úvěru by se financovaly investice do údržby souvislé, celoplošné (tedy do rozsáhlých oprav) či zkapacitnění. Nelze prý tedy „míchat hrušky s jablky“.

Najde se výhodnější nabídka?

Když se zastupitelé vrátili k debatě o přijetí úvěru, dospěli ke konstatování, že bez konkrétního seznamu chystaných akcí opozice ruku pro nezvedne, i když tento záměr neodmítá. Pětatřicet hlasů „pro“ však stačilo k vyslovení souhlasu potřebnému pro pokračování v rozhovorech s EIB. Podle Kovácsových nicméně po dokončení všech jednání budou osloveny i komerční banky, zda by třeba nenabídly ještě výhodnější podmínky.

Příliš s tím však počítat nejde, a to už z principu fungování EIB. Ten se však má brzy změnit: dojde k transformaci na klimatickou banku. I proto kraj na jednání o úvěru pospíchá. „Pak by se mohlo stát, že naše projekty by už nemusely být uznatelnými projekty,“ vysvětlil s tím, že později už bude kladen důraz na akce zaměřené zejména na ekologickou udržitelnost a boj s klimatickými změnami.

Dojednanou částku, jejíž přesná výše vzejde z debat mezi představiteli kraje a zástupci banky, by pak v příštích třech až čtyřech letech mělo být možné čerpat během příštích tří až čtyř let v korunách i v eurech, a to podle potřeby i „na vícekrát“, se samostatným nastavením konkrétních podmínek včetně úrokových sazeb. A půjde o možnost tyto peníze čerpat, nikoli o povinnost.

Splatnost má dosahovat až 25 let. Počítá se, že do dvou let by mělo být dokončeno současné splácení dřívějších úvěrů – a následně by kraj pokračoval ve splácení zhruba na stejné úrovni jako nyní – avšak už by se jednalo o splátky nově přijatého úvěru.

Debaty a dohadování nekončí

Vzhledem k tomu, že – jak jako první připomněl zastupitel Havlíček – jde o závazek na dalších pět až šest volebních období, zastupitelé ještě budou věnovat velkou pozornost výběru konkrétních projektů, jež by z tohoto úvěru měly být placeny (a jejichž spolufinancování umožní i vyžívat dotace, na něž by kraj jinak nedosáhl). „V případě silnic bychom vlastně tímto způsobem spláceli vnitřní dluh způsobený jejich nedostatečnou obnovou v minulosti,“ připomněl Iva Cinka (KSČM), který je předsedou výboru krajského zastupitelstva pro dopravu.

Volá nicméně po tom, že středočeští radní musí připravit plán, jak dosažený vyšší standard kvality silnic II. třídy také udržet. A jedním dechem upozornil, že jestliže kraj má také spoustu mostů a mostků ve špatném stavu (jen za loňský rok se jich podařilo opravit 57, ale stále je to jen kapka v moři) je třeba plánovat opravy silnic II. třídy tak, aby byly co nejvíce celistvé. „Tedy nepřerušené v úseku mostu nebo mostku, která pak zůstane ve špatném nebo havarijním stavu,“ upozorňuje Cinka.