Pouze v Berouně se v jednu dobu uvažovalo, že by se odložené stromky mohly dát medvědům, ovšem vzhledem k tomu, že na nich často zůstávají zbytky háčků či ozdob se od tohoto nápadu upustilo.

Podle ředitele nymburských technických služeb Martina Netolického by nepomohlo ani očištění, a to nejen proto, že stromky často bývají ošetřeny chemicky. „Použité stromky zkrátka nejsme schopni vyčistit tak dokonale, abychom neměli jistotu, že na nich nezůstaly skryté háčky po ozdobách nebo čokoládových bonbonech, což by byla hrozba pro zvířata. Proto u nás stromky míří do firmy v Hořátvi, kde jsou zpracovány do biomasy,“ vysvětlil Netolický. Do zoologických zahrad naopak putují některé stromky, které se neprodají. Pochutnávají si na nich například zvířata v chlebské Zoo na Nymbursku, což potvrdil i lektor zoologické zahrady Jaroslav Dufek.

„Jsme v kontaktu s některými prodejci, například ze zahradnictví a vánoční stromky, které se neprodaly, k nám přivážejí. My je pak rozdělujeme zvířatům, jako jsou velbloudi, lamy nebo osli,“ řekl Jaroslav Dufek. Některým zvířatům prospívají i stromky z domácností, ovšem nikoliv jako potrava, poslouží jim na zahřátí.

V Kolíně o tom ví už léta své, do tamního psího útulku putuje i vánoční strom z Karlova náměstí, ale také většina dřeva z dalších kácení na městských pozemcích, takže pejsci ani v případě tuhé zimy rozhodně nezmrznou.

To v Mladé Boleslavi, kde se o vývoz stromků stará společnost Compaq, která v městě zajišťuje technické služby, jsou stromky zpracovány štěpkovačem. Město je následně využije do svých záhonů s městskou zelení. „Každý rok se takto vyváží pět až šest kontejnerů se stromečky,“ poznamenala mladoboleslavská mluvčí Šárka Charousková.

Někde stromky sváží dvakrát týdně, jinde jednou měsíčně

Velké rozdíly mezi středočeskými městy existují v pravidelnosti svážení. Například v Rakovníku se stromky sváží v lednu pouze jednou, a to společně v bioodpadem. „Dříve byla praxe taková, že si město objednalo separátně svoz stromů, takže vyjelo auto a sbíralo stromečky. Nicméně letos nechtělo uvolnit na svozové auto peníze, takže se provádí spolu se svozem bioodpadu, v zimních měsících vychází svoz na jeden den v měsíci,“ přiblížil Jakub Hamouz, mistr provozu společnosti Marius Pedersen, která má svoz v Rakovníku na starosti. Letos připadá svoz na čtvrtek 14. ledna.

V Kutné Hoře se budou vánoční stromky svážet hned třikrát. Loni totiž termíny svozu nestačily, stromky u kontejnerových stanovišť přibývaly ještě v únoru. „Svoz bude probíhat 13. a 27. ledna a 10. února. Vánoční stromky pak putují jako biologický odpad do kompostárny ZERS,“ uvedla Kateřina Hladíková z technického oddělení městského úřadu Kutná Hora. Loni jich pracovníci společnosti MVE PLUS, s.r.o., která svoz zajišťovala, shromáždili bezmála sedm tun.

Stromky vyhazovali lidé už před Vánoci

V Berouně i Kladně se o svoz odpadů stará společnost AVE. V Berouně jich pravidelně nashromáždí kolem 45 tun ročně, přičemž první stromky se v Plzeňské ulici kuriózně objevily ještě před Štědrým dnem. V Kladně svážejí stromy od 6. ledna, a to dokonce dvakrát týdně, vždy ve středu a v sobotu. „Budeme rádi, když lidé načasují úklid a odložení stromku tak, aby na místě ležel co nejkratší dobu před termínem svozu. Svoz bude probíhat do konce ledna. Pokud se i po tomto datu nějaké stromky v ulicích objeví, budou na naši výzvu společností AVE také svezeny,“ informovala mluvčí kladenské radnice Lenka Růžková. Tamní stromky jsou následně odváženy do kompostárny firmy Středočeské bioodpady Jeneč, kde jsou kompletně zpracovány.

Žádné převratné změny při likvidaci vysloužilých vánočních stromečků pro letošek nepřipravily komunální služby měst na Benešovsku. Smrky, jedle i borovičky mají lidé ukládat u kontejnerových stání nebo zanést do sběrných dvorů. Například v Týnci nad Sázavou je možné stromky ukládat u oploceného dvora městského úřadu. Technické služby je budou postupně odvážet k ekologické likvidaci do bioplynové stanice.

V Mělníku největší množství opelichaných stromečků bývá tradičně na sídlištích. Naopak v lokalitách, kde jsou převážně rodinné domy, jako jsou Chloumek, Vehlovice nebo Rousovice, bývá vyhozených stromků minimum. Tam je totiž lidé většinou zpracují na svých zahrádkách, spálí je na ohništích nebo dají na kompost.