Ale nebyl to a nejspíš nebude jediný svým způsobem možná trochu „ulítlý" návrh na proměnu místa. Dalším bylo například vložení obřích písmen tvořících text přímo do dlažby náměstí. „Tyto návrhy byly předloženy společně s dalšími při tvůrčích dílnách, které se změnami náměstí zabývaly i bez ohledu na realitu," uvedl ředitel Muzea umění a designu Benešov (MUD) Tomáš Fassati.

Díky tomu měli navrhovatelé vlastně bezmezně volnou ruku a nemuseli myslet na to nejpodstatnější, peníze. Proto některé návrhy byly jen stěží realizovatelné nebo by mohly vzniknout jen pomocí neúměrně vysokých nákladů. „To je princip tvorby a diskuse a v realitě pak stejně uspěje jen to, co má předpoklady," připomněl Tomáš Fassati.

Asi nejbláznivější nápad ale přišel ještě dříve, než už ty zmiňované při tvůrčích dílnách organizovaných v MUD Benešov. Bylo to už koncem osmdesátých let minulého století. „Byl to návrh sochaře Kurta Gebauera ve spolupráci s architektem Josefem Pleskotem," připomněl Tomáš Fassati.

Ideologicky a umělecky šokující návrh

Návrh spočíval v tom, že plochu náměstí měla tvořit na zádech ležící obří žena, jejíž oblé tvary obnažené postavy vystupovaly nad povrch dlažby v téměř celé délce náměstí. V některých částech jejího těla pak autor zamýšlel vytvoření vodních jezírek a v dalších pak vodotrysky. „Bylo to v té době ideologicky a umělecky šokující a samozřejmě nerealizovatelné," míní Tomáš Fassati.

Pak přišel listopad roku 1989 a o benešovském Vítězném náměstí se hovořilo už jen v souvislosti s jeho přejmenováním po prvním Československém prezidentu. Teprve po roce 2000 se v Benešově konala série už připomínaných tvůrčích dílen a opět u toho byl sochař Kurt Gebauer, respektive jeho žáci. „Při tom se sochaři vypořádávali s tématem Tomáš Garrigue Masaryk," připomněl ředitel MUD Benešov.

Tehdejší návrhy obsahovaly samozřejmě i sochy, ale byly mezi nimi i poměrně abstraktní artefakty a také ony nápisy na dlažbě či žebříku vycházející z Masarykových památných výroků. Většina z návrhů si ale netroufla jít až tak daleko, aby pracovala i se změnami vizáže celého náměstí. V té tobě totiž byly podle Tomáše Fassatiho myšlenky na tak velké kroky zcela mimo představy kohokoliv.

Rychle okoukaná podoba náměstí

„Teprve potom, někdy v roce 2010, se začínaly ozývat hlasy veřejnosti, že je potřeba náměstí změnit," vzpomíná Tomáš Fassati. To vycházelo to z toho, že náměstí v centru města nesloužilo tomu, čemu má takový veřejný prostor sloužit, tedy ke srocování lidu. Navíc se už jeho podoba, vytvořená v polovině devadesátých let minulého století, poměrně rychle okoukala.

Náměstí už v té době nepůsobilo na veřejnost příjemně a jeho uspořádání s velkými zelenými „oky" ohraničenými betonovými balustrádami, ani logicky. „Náměstí má být přehledné a má být využitelné na pobyt a to naše rozhodně není," upozornil ředitel benešovského MUD. 

Ale možná nakonec zase bude. Pomoci by k tomu měla architektonická soutěž, kterou na své poslední předprázdninové schůzi vyhlásí zastupitelstvo města.

Čtěte také: Starosta Poděbrad chce podzimní referendum o podobě Jiřího náměstí