Akce tedy začala už v pátek (jako obvykle, kdy se do pozorování tradičně zapojují i kolektivy školních tříd, nebo spíše družin), přičemž už během prvního dne přišly celostátně poznatky z bezmála čtyř tisíc pozorovacích míst. Mezi 76 tisíci sledovanými ptáky mělo převahu 15 tisíc sýkor koňader; druhá příčka patřila vrabcům domácím, jichž bylo mírně nad devět tisíc, a třetí vrabcům polním s počtem těsně pod devět tisíc. Před sobotním polednem už bylo v evidenci přes 4,8 tisíce pozorování a sledovaných ptáků téměř sto tisíc. Koňadry, blížící se již dvaceti tisícům, první příčku udržely, avšak vrabci si pozice prohodili: obou druhů bylo nahlášeno kolem 12 tisíc, nicméně polních přece jen o pár desítek víc.

Hejnko zvonků zelených v zimě.
Ozelení zvonci krmítka, nebo se propadnou do vzpomínek?

Ve středních Čechách průběžný stav v polovině sčítání ukázal tisícovku zapojených účastníků (999). Z nich však více než třetina, 363, mohla nahlásit jen velkou nulu: během hodinového čekání se neukázalo ani peříčko. I hlášení typu „nic“ má však pro celkové vyhodnocení sledovací akce svou hodnotu – byť pro samotného pozorovatele představuje zklamání. V rámci 630 „úspěšných“ sčítání se podařilo prozatím zaznamenat přes 18 tisíc ptáků – přičemž v případě 249 jedinců pozorovatelé na férovku přiznali, že je určit nedokázali. Mezi těmi rozpoznanými stejně jako v celostátním měřítku převažují koňadry, následované vrabci polními a domácími.

V pomyslném žebříčku končí pod stupni vítězů sýkora modřinka, kos černý, hrdlička zahradní, zvonek zelený, stehlík obecný, brhlík lesní a strakapoud velký. Do druhé desítky se ještě vešli straky, pěnkavy, holubi, dlaskové, divoké kachny, sojky, červenky, babky, strnadi a čížci. Celkově však průběžná statistika eviduje pro střední Čechy 75 pozorovaných druhů ptáků – byť hned 18 z nich uvádí pouze jediného spatřeného jedince. Mimochodem: nechybí ani rosela žlutohlavá, což je původem australský papoušek. Pražský průběžný žebříček s 6,5 tisíce pozorovaných ptáků vypadá odlišně. Také vedou koňadry; první pětici dále doplňují modřinky, straky, holubi a vrabci (přičemž v i metropoli převažují polní nad domácími). Evidovaných druhů je v hlavním městě celkem 57 – včetně jednoho páva.

Sčítání trvá až do neděle – a zapojit se může skutečně každý, kdo má chuť a hodinu času. S poznávám ptáků mohou například těm, kteří si nejsou úplně jisti, jak odlišit třeba vrabce polního od domácího, pomoci návodné kresby na webu ptacihodinka.birdlife.cz. Jeho prostřednictvím lze také pozorování ornitologům nahlásit. Právě díky údajům z webového formuláře jsou k dispozici i průběžné výsledky – ornitologové nicméně konečné vyhodnocení nabídnou až s odstupem: v únoru. Budou do něj započtena i hlášení, která jsou někteří pozorovatelé zvyklí posílat písemně; i taková možnost existuje.

Ilustrační foto.
Ptákům prospěje přikrmování. Rozhodně se však nehodí to, co chutná lidem

Ptačí hodinka, řazená do programu občanské vědy (kdy amatérská pozorování skutečně odborníkům významně pomáhají), představuje hodinové pozorování, přičemž není rozhodující, zda pták přistane na krmítku, pohybuje se opodál – nebo jen prolétne kolem. Počítat se mohou všichni. Je ale důležité nezapočítat stejného jedince během hodinového pozorování opakovaně. Eviduje se proto velikost „hejna“: nejvyšší počet jedinců, kteří se během pozorování objeví zároveň. Samice a samci se počítají dohromady.