Teprve za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. byla postupně postavena hlavní chrámová loď, dvě boční lodi, průčelí a dvě věže.

MIKULÁŠ, NEBO JILJÍ?

Vstoupí-li návštěvník do kostela, možná si hned nevšimne po pravé ruce menší sochy sv. Mikuláše. Ta bývala kdysi umístěna v průčelí hlavního portálu, neboť původní děkanský kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši, patronu poutníků a cestovatelů. Od poloviny 17. století, kdy byl Nymburk za třicetileté války značně poškozen Sasy a Švédy, zvolili zdejší dominikáni do názvu kostela svého patrona, svatého Jiljí. Na tohoto světce dodnes odkazuje nymburské posvícení, které se koná v sobotu před jeho svátkem, což je vždy první neděle v září.

Kostel sv. Jiljí se nachází na Kostelním náměstí v Nymburce. Kostel, trojlodní basilika s dlouhým chórem a věží v průčelí (druhá věž se dochovala jen do výšky římsy hlavní lodi) je ukázkou gotické cihlové architektury s některými stavebními články z pískovce. Jeho štíhlá věž se vypíná do výšky 66 metrů. Původně šlo o děkanský kostel, který byl zasvěcen sv. Mikuláši, teprve během třicetileté války byl zasvěcen sv. Jiljí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

PŮVODNĚ DVĚ VĚŽE

Jižní, jinak také kamenná či bílá věž, byla vybudována parléřovskou hutí, čímž se řadí mezi nejzajímavější věže české gotiky. Na unikátní věži nymburského kostela je na čtyřicet sochařských prvků. Druhá věž, červená nebo též severní, byla bohužel od počátku špatně staticky zajištěná. Poté, co do ní uhodil blesk v 17. století, k ní byl přistavěn mohutný opěrný pilíř. V roce 1846 bylo rozhodnuto o jejím ubourání a odstranění pilíře. Od té doby je kostel jednověžový.

KLENOTY

Pokud návštěvník vstoupí do kostela s cílem prohlédnout si jeho uměleckou výzdobu, nebude litovat. Stačí pozvednout oči ke klenbě presbytáře a kolena se podlomí krásou fresek zvaných České nebe. Hlavní barokní oltář je dílem kutnohorského řezbáře ze začátku 18. století. Pozornému návštěvníku neunikne v té kráse roztomilá zajímavost, kterou jsou nožky velkého anděla na pravé straně oltáře: jsou totiž obě levé.

Upoutávku na interiér zakončeme doporučením vzít si k ruce například Dějiny kostela sv. Jiljí od Jana Řehounka. Tam je o kostelu vše včetně kompletního popisu vzácných součástí výzdoby.

BAROKO A ZASE GOTIKA

Gotický kostel byl později barokně upraven. V průběhu 19. století však dochází k jeho regotizaci, které se zdařile ujal architekt Kamil Hilbert. Rekonstrukce byla ukončená v roce 1918, příští rok tomu bude sto let. Je nasnadě, že by si vzácná památka zasloužila opravu. „Město rádo pomůže s projektovou dokumentací a věří, že římskokatolická farnost Nymburk na oplátku vyhoví jeho žádosti o zpřístupnění kostelní věže,“ podotkl starosta Pavel Fojtík.

Kostel zachytil ve svých spisech i slavný spisovatel Bohumil Hrabal. „Víte, že chrám sv. Mikuláše, který byl patronem kolonistů, byl zapálen bleskem roku 1610 a bílá věž shořela a zvony se prudkostí ohně slily a po kusech padaly dolů? Že tento chrám utrpěl roku 1631 znovu ohněm a roku 1634 hrubou střelbou Sasíků, kteří chrám 16. srpna vydrancovali a povraždili v něm přes dvě stě osob, takže severní kostelní brána je zavřená podnes na doklad smutku z toho vraždění? Že po vpádu Sasíků zbylo v Nymburce 11 pobořených domů a 22 obyvatel?“ napsal Hrabal v Historickém a poetickém průvodci z roku 1995.