Za dnešní mezinárodní situace obzvlášť. V úterý 3. května na to upozornil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Připomněl, že jestliže si kluci rádi hrají na vojáky, je to příležitost představit jim ty správné hrdiny, na které si hrát: Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Parašutisty, kteří na Heydricha zaútočili. Vzorem mohou být i pro dívky: také ony si hrají na vojáky, doplnila jeho slova ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Hrdinové z učebnic i ti bezejmenní

Hned dvojice ministrů se odpoledne sešla v Národním muzeu, aby společně s jeho ředitelem Michalem Lukešem a ředitelem Vojenského historického ústavu Praha Alešem Knížkem ohlásila zahájení projektu k připomenutí výročí operace Anthropoid a dalších významných výročí roku 1942. Vlastně ani to není celá pravda, upřesnila Černochová. Projekt už ve skutečnosti začal před týdnem v Čáslavi: do rodného města se vrátily ostatky generála Františka Moravce, který jako hlava československých vojenských zpravodajců v exilu atentát na Heydricha vymyslel a vyslání výsadku Anthropoid připravil. V souvislosti s touto operací Černochová připomněla, že teprve provedený atentát na nejvyššího představitele okupační moci, navíc jednoho z nejobávanějších a nejkrutějších nacistů, přiměl budoucí spojence, aby odvolali své podpisy pod Mnichovskou dohodou.

Z odhalení pamětní desky Věry Čáslavské na jejím rodném domě v ulici Sokolovská na Praze 8.
PODÍVEJTE SE: Věra Čáslavská má na rodném domě pamětní desku

Zmínila současně své dřívější působení v roli místostarostky i starostky Prahy 2 – městské části, na jejímž území jednak leží krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde parašutisté svedli svůj poslední boj, jednak se nachází řada pamětních desek připomínajících válečné oběti. I k těm bezejmenným se postupně dařilo dohledávat jména… A něco podobného je i smyslem nynějších oslav: vedle známých hrdinů připomínat i ty, kteří se do učebnic nedostali. Přitom bez jejich pomoci by se parašutistům jejich mise nezdařila.

Stejně jako si výsadkáři podle Baxových slov uvědomovali, že nasazení nejspíš nepřežijí, to, že se vystavují smrtelnému nebezpečí, muselo být jasné i stovkám lidí, kteří se jim rozhodli pomáhat – a bez jejichž přispění by výsadkáři neuspěli. I tyto „obyčejné lidi“ mají oslavy připomínat – stejně jako obyvatele vypálených Lidic, Ležáků…

V muzeu nicméně zaznělo i upozornění na jiné obyčejné lidi: za okupace se vagony transportů směřující do koncentračních táborů míjely s vagony vezoucími pracující na dovolenou do Luhačovic, aby pak mohli lépe pracovat pro válečné úsilí Třetí říše. Nynější oslavy nicméně mají zdůraznit, že nejsme národem bez hrdinů – a nejsme ani národem Švejků. Ukazují to nejen osudy výsadkářů, ale všech hrdinů domácího odboje, kteří se jim nerozpakovali pomáhat před operací o po ní.

Na otázky odpoví web s rokem 1942

Ředitel Národního muzea Lukeš v úterý před očima ministrů i televizních kamer spustil webové stránky www.1942.cz, který shromažďuje informace o nejrůznějších akcích konaných k 80. výročí po celé republice. Význam tohoto webu ocenil kolega v uniformě Knížek. „Lidé nám volají, co se bude dít 27. května – nebo co bude v Lidicích,“ konstatoval. Odpovědí je právě letopočet 1942 s doménou cz. Šárka Bukvajová z Národního muzea potvrzuje: „Je snadné zorientovat se v tom, co se zrovna děje ve vašem městě – a naplánovat si třeba návštěvu výstavy nebo komentované prohlídky,“ připomněla. S upozorněním, že na najít lze nejen pietní akce, přednášky, promítání filmů, exkurze, besedy či venkovní hry, ale i speciální celodenním programy.

Ilustrační foto.
Na řece jako v kempu. Provozovatelé lodí se mají dočkat lepšího zázemí

Národní muzeum také v den výročí útoku na Heydricha, tedy 27. května, slavnostně otevře výstavu Nikdy se nevzdáme! Připravilo ji společně s Vojenským historickým ústavem. Ten zůstane zavřený, protože po rekonstrukci se jeho budovy teprve zaplňují. Jeho ředitel Knížek nicméně upozorňuje na unikátní předměty, které budou k vidění v Národním muzeu: seskokovou kombinézu, kterou měl na sobě jeden z budoucích atentátníků, a část hedvábného padáku. Zda tyto věci použil Gabčík, anebo Kubiš, však už zůstane navždy hádankou. Nebudou chybět ani předměty zabavené nacisty po boji v kryptě. Nebo originál vysílačky Libuše výsadku Silver A – i se zmínkou o osudu radisty Jiřího Potůčka.

Výstava v širších souvislostech připomene realitu protektorátu i dobu 38 dnů stanného práva mezi 27. květnem a 3. červencem 1942. To vše se zaměřením na osudy konkrétních lidí: od elit, k nimž patřili například Alois Eliáš či Vladislav Vančura, až po běžné odbojáře; včetně nezletilých. Tragédii Lidic připomene číslo popisné z lidické školy.