Rada Asociace krajů, tedy všichni hejtmani, požadují jednotné přijímací zkoušky na všechny střední školy. Centrální přijímací řízení by se mělo týkat jak „státních“ středních škol – ve valné míře zřizovaných právě kraji – tak i soukromých. Cílem je posoudit předpoklady uchazečů o studium na všech typech středních škol pomocí jasného bodového ohodnocení. Co možná zní složitě, lze shrnout do pár slov: jde o to vybodovat „hlupáky“. Zbavit školy těch, jimž prostě nebylo shůry dáno.

Právě bodová stupnice hodnotící studijní předpoklady – či přesněji: zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení – je z pohledu krajů klíčem k řešení situace, kdy stále narůstající procento mladých lidí stráví ve škole několik let, aby následně neuspěli u maturitní zkoušky. Řešení, které kraje nabízejí, vypadá prostě: nastavit taková pravidla, aby uchazeči hodnocení jako nejhorší vůbec na školu nenastoupili. Pro ně by bylo lepší absolvovat učební obor – a maturitu si pak případně doplnit v nástavbovém studiu.

Předběžné propočty ukazují, že by se to mohlo týkat zhruba desetiny uchazečů. Takový návrh – stejně jako tvrzení, že deset procent nynějších studentů vlastně nemá na školách co pohledávat – jistě vyvolá rozruch jak v pedagogických kruzích, tak mezi rodiči. O studentech ani nemluvě. Naopak leckteří zaměstnavatelé přikývnou. S tím, že znalosti, dovednosti a schopnosti (mnohdy navíc také píle a ochota přemýšlet) i u řady z těch, kteří maturitu zvládli, lze jen stěží srovnávat s maturanty, kteří ze škol přicházeli před lety. Zato o sebevědomí a vědomí si vlastní ceny prý dnes nouze není. Samozřejmě je každý jedinec jiný – o tom, že ze škol často přicházejí absolventi naprosto nepřipravení na to, co je čeká v praxi, se však dosti obsáhle hovořilo třeba v rámci posledního Setkání Deníku s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO).

Nynější iniciativa krajů počítá s tím, že jednotné bodování (jež by působilo i jako jistá hrozba nutící žáky základních škol k většímu úsilí v přípravě na budoucí studium) by mělo být zavedeno od roku 2020 pro přijímací řízení na víceletá gymnázia – a od roku 2022 pak pro všechny ostatní střední školy. Kraje také upozorňují, že nemají možnost ovlivnit cokoli, co se týká soukromých škol: jak skladbu jimi nabízených oborů – někdy prý jde o atraktivně znějící názvy, avšak bez toho, že by absolventi po škole našli reálné uplatnění – tak okolnosti, za jakých jsou studenti přijímáni.