Tím ale výčet míst, kde nyní odborníci působí, rozhodně nekončí.

„Drobnější akce se odehrávají po celém území Středočeského kraje,” uvedla Irena Benková, ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Archeologie se v současné době podle jejích slov zaměřuje hlavně na záchranné průzkumy; tedy v oblastech, kde se staví, kde dochází k určitým zásahům. A může to být třeba výměna kanalizace, nebo stavba obchvatu, či stavba nových rodinných domků.

Střední Čechy jsou na archeologické nálezy velmi bohaté a bylo by spíše snadnější vyjmenovat, kde nálezy nejsou, než naopak. „Třeba na Berounsku jsou archeologické nálezy téměř všude, stejná situace je v Polabí," vysvětlila Irena Benková. Například na Příbramsku osídlení v době pravěku nebylo tak intenzivní – ale ani tak jej nelze vyloučit.

Archeologové ve středních Čechách nacházejí nejčastěji zahloubené objekty naplněné zlomky keramiky a kosti, občas se podaří nalézt i bronzové předměty.

Ilustrační foto.
Garáže nejsou. A když ano, zaplatíte za ně majlant

„Jak v Klecanech, tak Líbeznicích dokumentujeme pozůstatky pravěkého osídlení. Obvykle nacházíme zahloubené objekty vyplněné odpadem tehdejší společnosti," vysvětlila ředitelka středočeských archeologů. V Klecanech ale zkoumají experti i část sídliště z doby římské, kde se dochovalo několik typických obydlí - chalup. Pokud se na sídlišti najdou kosti, většinou jsou zvířecí. „Všechny tyto movité archeologické nálezy je třeba umýt, popsat, rekonstruovat, kresebně zdokumentovat. To je práce týmu lidí, která není vidět na té lokalitě, ale mnohdy trvá déle než terénní práce," vysvětlila Irena Benková.

Odhadnout dopředu, s čím se archeologové asi tak setkají, není jednoduché. „Nemáme rentgenové oči a pod zem nevidíme," říká se smíchem Irena Benková. Když se tedy investor ptá, jak dlouho výzkum bude trvat a na kolik vyjde, jedná se o odpověď velmi složitou, která vychází z dlouholeté zkušenosti a znalosti. Snáze se odpovídá po provedené skrývce nebo sondáži, když archeolog vidí, o jakou koncentraci objektů se jedná či jak je mocné kulturní souvrství, které je potřeba prozkoumat.

„Dokud se nehrábne do země, tak nás to může překvapit. V rámci průmyslové zóny jednoho středočeského města zůstala uprostřed jednohektarová parcela, okolí plné archeologických situací. Investora vyděsilo očekávání dlouhého a nákladného výzkumu. A pak se ukázalo, že jsme byli za týden pryč," podělila se o příběh z praxe. Archeologie tak dokáže překvapit. „Můžete si myslet, že vše znáte, ale každé kopnutí může být překvapením," podotkla.

Mluvila i o dalším případu, a sice zcela opačném: nejprve to vypadalo, že se nic nenajde, protože skalní podloží vystupovalo téměř na povrch. „A pak se ukázalo, že ve skále byl zasekaný hrob zaházený sutí a na povrchu se nic poznat nedalo," řekla.

Nálezy kostí
Pokud archeologové naleznou kosti, nejprve se určí, zda jde o zvířecí, či o lidské. Pokud jde o zvířecí, je důležité určit, kterému zvířeti patřily. „Informace slouží k tomu, že tak víme, co lidé v té době jedli, jestli měli psa, jestli s nimi na sídlišti žila kočka a podobně," popisuje Irena Benková.

Jestli jsou kosti lidské, archeologové k nim přistupují s pietou. Antropolog dokáže určit stáří a pohlaví jedince, případně jaké choroby prodělal.

„Pokud vykopeme hrob, podle šperků můžeme předpokládat, že šlo například o ženu, antropolog to potvrdí a určí, kolik jí bylo let, případně kolik porodila dětí. Na základě hrobové výbavy můžeme zjistit, že žena měla šperky, které odpovídají vyšší společenské vrstvě. To vše nám pomáhá s interpretací zjištěné situace," vysvětlila ředitelka středočeských archeologů.

Archeologické naleziště
Jak archeologové určí, zda je naleziště již vyčerpané? Jak vysvětlila Irena Benková, při záchranných výzkumech se zkoumá to, co je poškozeno stavbou. Záleží však, zda se jedná o pravěké, nebo středočeské naleziště. „V Berouně se stalo, že jedna etapa výzkumu byla ukončena, že plocha byla předaná prozkoumaná, nicméně stavebník zasáhl o metr níže a tam nález byl," vysvětlila.

Ředitelka Irena Benková
Na dotaz, kdo ji inspiroval k oboru archeologie, jako prvního zmiňuje spisovatele Vojtěcha Zamarovského. Ten se věnoval ve svém díle starověkým civilizacím. Dále za to „může" rodinné prostředí, vysvětluje. „Maminka učitelka se zájmem o dějepis a tatínek stavař. Je to taková zvláštní kombinace," řekla se smíchem.

Manželé z Mladé Boleslavi vyrážejí na cestu kolem světa
Manželé z Mladé Boleslavi vyrážejí na cestu kolem světa