Co si hrad připravil přesně na den výročí narození významného českého panovníka?

V den výročí, v sobotu 14. května, budou z hradu odvysílány tři živé televizní vstupy. V každém z nich pak vystoupí zajímavý host. V neděli je potom od šestnácti hodin plánovaná mše za Karla IV., a rád bych veřejnost také pozval na speciální přednášku, která se koná od devatenácti hodin v Rytířském sále. Hlavní téma bude České království v době Karla IV. Dalším unikátem je výstava Karlštejnského pokladu, který byl nalezen v devatenáctém století řemeslníky za velmi zvláštních okolností. Součástí výstavy je i hostina pro Karla IV. z roku 1348 při jeho poslední návštěvě Paříže.

Kdo má výstavu na starosti?

Hlavní kurátorkou je má manželka Naďa Kubů, která vše se svým pracovním týmem dlouhé měsíce připravovala. I když byly i dramatické chvíle, tak se to díky úsilí těchto lidí povedlo.

Jak vy osobně vnímáte postavu Karla IV.?

Založil nejen Karlštejn, Karlův most i univerzitu. Vnímám ho jako mimořádně schopného a vzdělaného politika mluvícího několika jazyky. Upřednostňoval diplomacii na úkor zbraní a dokázal si svým šarmem přitáhnout důležité evropské osobnosti na svou stranu. Díky tomu pak dosáhl obrovských politických úspěchů. Fascinujeme mě i to, že nechal na svůj příkaz vyrobit Svatováclavskou korunu v době, kdy ještě nevěděl, že se stane českým králem a nechal přivést i římské svátosti z Mnichova do Prahy, což je největší poklad křesťanského světa. V tu chvíli také ještě nevěděl, že se stane římským císařem. Po dokončení Karlštejna je sem nechal převést, takže se hrad v té době stal pokladnicí, trezorem Svaté říše římské.

Zmínil jste, že byl excelentním diplomatem. Nezaměřil se ale na politiku až po svém zranění, když byl více jak půl roku upoutaný na lůžko?

To máte nejspíš pravdu. Prožíval různá období svého života. V raném období si v severní Itálii užíval a oblékal se natolik excentricky, až mu to papež vyčítal. Také rád bojoval, ale jen na turnajích, vždy tajně a v přestrojení. Pak ale přišel turnaj poslední, při kterém dostal úder do brady a vážně se zranil. To byl asi moment, kdy změnil názor na svět, na život a věnoval se hlavně diplomacii. Měl štěstí, že ho z toho středověcí lékaři dostali. Ale kronikáři, ti o tom mlčí.

Proč myslíte, že se o tom zranění nemluví?

To se můžeme jen dohadovat. Možná to vnímal jako neúspěch, nezodpovědnost nebo určitou formu zranitelnosti.

Vy na římském císaři vnímáte nějaká negativa?

Rozhodně ne. Ale nezapomeňme, že žil ve středověku, což byla krutá doba. Jedna legenda říká, že když na Karlštejně kutnohorští havíři kopali studnu, tak nikdy nenašli pramen. Proto bylo rozhodnuto, že téměř ze dna studny kolmo prokopají štolu do podhradí a studnu naplní pitnou vodou z potoka. To muselo být předmětem obrovského tajemství. Protože v tamní době, kdy otrávit někoho bylo běžnou záležitostí, stačilo jen otrávit vodu v potoce, a tím otrávit i posádku hradu. Je tedy možné, že aby se stoprocentně uchovalo strašné tajemství karlštejnské studny, nechal císař havíře popravit. Kdyby byl stroj času, věděli bychom víc.

K hradům neodmyslitelně patří strašidla. Věříte, že tu s vámi nějaká žijí?

Prožil jsem různé věci na různých hradech a zámcích. Vím, že existuje něco mezi nebem a zemí, co je nevysvětlitelné a s čím se musíte naučit žít. Je opravdu obrovský rozdíl, když procházíte hradem během dne a je všude hodně lidí. Pak večer jdete chodbami sám a cítíte se zcela jinak.

Baví vás práce kastelána pořád jako na začátku?

Když mám pocit, že je toho hodně, použiji větu, kterou mám velmi rád: V životě mi byla dána čest být kastelánem na hradě Karlštejn. Práce kastelána je dobrodružná. Nikdy nevím, co mě čeká za pět minut. Je to kompletní starost o památkový objekt, údržba a úklid hradu, vedení mých zaměstnanců, starost o veškerou techniku. Ale rozhodně se naše postavení změnilo. Dříve jsme byli jen lepšími domovníky, nyní máme více kompetencí a ledacos si rozhodujeme sami.

Jaká rozhodnutí jste například udělal?

Je známo, že hrad byl v minulosti poškozován turisty, protože chodili na prohlídky ve velkých skupinách. Proto jsem požadoval rezervace pro hromadné skupiny dopředu. Abychom mohli rovnoměrně rozdělit přicházející počty návštěvníků. Také se zavedly časové vstupenky. Díky tomu se nám podařilo úplně anulovat vědomé poškozování hradu turisty.

Za dobu vašeho působení prošel hrad také mnoha rekonstrukcemi. Jakou považujete za nejzásadnější?

Mysleli jsme si, že počátkem devadesátých let doopravíme zbytky degradovaných částí omítek na určitých plochách. K tomu by se opravila přístupová cesta a hrad by byl kompletně hotový. Omyl. Přišlo se totiž na závadu na statice, která vznikla kvůli technologickým chybám na konci devatenáctého století při tehdejších opravách. Výsledkem bylo, že by se měl hrad na čas uzavřít. Naštěstí náš geniální statik to vymyslel tak, aby se mohlo dál provázet. Nyní mohu říci, že je hrad po této stránce naprosto v pořádku.

Má podle vás teď Karlštejn už vše, co by měl mít?

Ano. Proto bude těžké hrad opustit až jednou zjistím, že mi nestačí síly. Ale až to přijde, tak vím, že nechávám hrad v dobrých rukách. Mám skvělý tým okolo sebe a schopného nástupce. I Francouzi a Angličané uznávají, že Česko je mimořádně bohatou zemí na památky. A naší povinností je toto bohatství zachovat.

Čtěte také: Z Prahy chtěl Karel IV. vybudovat nový Řím