Pohled do talířů nabízejí výsledky posledního Minisčítání, které je dlouhodobým projektem Českého statistického úřadu majícím školákům přiblížit způsob práce s čísly. S využitím témat, která jsou dětem blízká. Pracuje se ostatně s vyhodnocením odpovědí na dotazy, jež děti zodpovídaly. Dotazováni byli žáci a žákyně ve věku mezi 9 a 15 lety, přičemž většina odpovědí pochází od jedenácti až čtrnáctiletých.

Na představu, že štědrovečerním stolům v rodinách s dětmi vévodí smažené či jinak upravené ryby, lze rovnou zapomenout. S „obíračkou kostí“ nebo „talířem páchnoucím rybinou“ by někteří školáci nechtěli mít nic společného „ani za zlaté prase“. V rámci posledního Minisčítání se děti přihlásily k tomu, že většina z nich má na stědrovečerním talíři kuřecí řízek. V Praze to bylo 38 procent dotázaných, ve středních Čechách dokonce 49 procent.

Celostátní hodnocení nabízí údaj někde mezi: ke kuřecímu řízku se přiklonilo 43 procent odpovědí. Zdá se přitom, že jde o odraz dlouhodobého trendu: o dva roky dříve celostátně hlasovalo pro kuřecí řízek 44 procent dětí, v Praze 46 procent a ve středních Čechách bez pár desetin 50.

Ilustrační foto.
Léta pomáhali lidem. Nyní mohou rodinám záchranáře a policistky pomoct dárci

Zkušenost navíc ukazuje, že kuřízek (jak někdy děti rády říkají) u nás nebývá stejný jako kuřízek od sousedů. Jeho obalování může být podobná alchymie jako rozmanité rodinné recepty na ten zaručeně nejlepší brsalát (i to děti rády zkrátí); také příprava masa nabízí různé varianty. Někdo naklepe, obalí (zkusili jste někdy místo strouhanky třeba kukuřičné lupínky?) a smaží, jiný předem marinuje či třeba nakládá maso do jogurtu.

Není také maso jako maso: většinou se používá prsní řízek, zatímco stehenní v některých domácnostech ani nejedí – což Deník slyšel třeba od číšnice z restaurace U Ryby v pražské Písnici. Je to podobné jako třeba s masem na vepřové řízky: někdo sází na krkovici, jiný volí plec, kotletu nebo třeba kýtu – pokud tedy vynecháme „sváteční“ panenku…

Tohle už by na většinu dětí ale bylo přespříliš. Téma je to spíš pro starší. Svoji fintu, jak připravovat ty zaručeně nejchutnější babiččiny řízky, s nimiž se ty od mámy nemohou rovnat, svěřila Deníku paní Vlasta původem z Načeradce na Benešovsku: vždy si nápadně nachystala ke sporáku láhev s olejem – použití čehokoli jiného by snacha pro své děti nepřipustila – avšak ve skutečnosti na pánev nenápadně propašovala sádlo…

Kapra? Kolem čtvrtiny dětí nebo i pětina

Ke kaprovi se v posledním Minisčítání celorepublikově přihlásilo 28 procent dětí – přičemž v centrálním regionu lze pozorovat jisté odlišnosti: Praha hlásí shodných 28 procent, zatímco střední Čechy jen 20. Štědrovečerní pokrm považovaný za tradici nejtradicovatější zde tedy měla vlastně jen pětina dotázaných dětí.

Jinou rybu než kapra, a to včetně filé, si celorepublikově dalo 12 procent odpovídajících, v hlavním městě 13 a ve středních Čechách 9.

Výstava lidových betlémů v galerii Národní 25 v Praze.
Podívejte se: Desítky lidových betlémů našly vánoční domov v Paláci Metro

Další „vánoční hit“, za který se považuje vinná klobása, uvedla celostátně jen tři procenta dětí; v metropoli dokonce jediné procento, zatímco za jejími hranicemi šest.

To vepřový řízek se těšil výraznější popularitě: v Praze i v jejím okolí získal shodně po devíti procentech a celostátně sedm.

Bezmasých jídel, což byla další z možných odpovědí, uvedly děti jen minimum – častěji se však hlásily k odpovědi „něco jiného“ včetně pokrmů, které se běžně s vánočními svátky nespojují – se zastoupením mezi pěti a sedmi procenty.

Celkově poslední Minisčítání odráží údaje získané od 18 833 školáků.

Co jedí děti ke štědrovečerní večeři (v procentech dotázaných)

Pokrm  Česká republika Praha Středočeský kraj
Kuřecí řízek 43 38 49
Kapr 28 28 20
Jiná ryba  12 13 9
Vepřový řízek  7 9 9
Něco jiného 5 7 5
Vinná klobása 3 1 6
Bezmasé jídlo  2 3 1

Zdroj: Český statistický úřad; výsledky „Minisčítání“