To i přesto, že se podle všeho v tomto oboru nejedná o neobvyklý postup. Naopak. Velmi často právě přichází voda ke slovu. A to i na památkách středních Čechách. Dokazuje to například zkušenost, kterou mají na zámku Konopiště. V minulosti tam museli odstranit nápis, který se objevil venku na zídce.

Prevence graffiti
- existují speciální antrigraffitové nátěry, které mohou usnadnit odstranění řádění sprejerů
- v případě historických budov je ale otázkou, zda by památkáři rozhodli o jejich použití
- památkáři jako prevenci doporučují kamerový systém, světla, či větší kontrolu policie
- dalším řešením prevence může být zahrnout historické stavby do života obce či města, aby pro vandaly nebyla příležitost „tvořit“

„Po domluvě s památkáři to naštěstí nebylo na restaurátory a mohli to vyřešit jen naši údržbáři,“ připomněla kastelánka Jana Sedláčková. Nápis tehdy odstranili hned druhý den ráno a bylo tak relativně snadné ho umýt. „Tehdy se to čistilo vodou, vapkou, a šlo to dolu,“ popsala kastelánka.

Kdyby tehdy ovšem voda nestačila nebo byla nevhodná, situaci by to výrazně zkomplikovalo. Personál Konopiště by musel věc řešit přes restaurátory a proces by se značně prodloužil. Obecně platí, že čím starší památka, tím může být odstraňování graffiti složitější.

Cena za odstranění graffiti
- stanovit průměrnou cenu za odstranění graffiti je podle odborníků nemožné
- vždy záleží na konkrétním případu, o jakou budovu se jedná, jakou barvu vandalové použili, kam až se barva vsákla
- velmi se liší i ceny jednotlivých technologií, kdy má každá své specifické použití
- čistící cykly se musejí opakovat, graffiti se nedá odstranit najednou
- cena 9 tisíc korun za odstranění graffiti na Karlově mostě technologií páry a vody je podle Jana Nováka realistická

Eva Zápalková, garant území ORP Lysá nad Labem Národního památkového ústavu, zdůraznila, že například u gotické omítky se musí udělat restaurátorský průzkum. „Je nutné zjistit, čím to bylo nastříkané, jestli to je nasáklé do spodních nátěrů, jak postupovat, abychom co nejméně omítku poškodili,“ popsala postup při odstraňovaní nechtěných obrazů na zdech kulturních památek.

Že je třeba respektovat povrch památkové stavby, potvrdil i Jan Novák ze středočeské firmy Rossete, která provádí restaurátorské, štukatérské a stavební práce. Zaměstnanci Rossete mají bezproblémové zkušenosti s odstraňováním následků sprejerství z památkově chráněných budov pomocí páry. Pracují ale i za pomoci chemických prostředků.

Další vandalství na památkách
- památkáři a vlastníci objektu se kromě sprejerství setkávají i s dalšími formami vandalství
- může to být například vyrývání značek a vzkazů do zdí zřícenin, úlomky na sochách, pohozené odpadky

Podle Nováka by tlak vody či páry mohl poškodit některé omítky, protože nejsou tak pevné jako kámen. Právě v takovém případě přichází ke slovu speciální chemie. I zde je ale nutná obezřetnost, neboť každý případ je jiný.

„Novinky v oboru jsou, doba se rychle vyvíjí z pohledu nanotechnologií. Neumím ale říct, že by něco bylo stoprocentní. Něco funguje na určité materiály, něco ne. Je to problém od problému,“ poznamenal Novák.

Případy sprejerství řešené policií ČR za Středočeský kraj
2017 – 333 případů, 91 objasněno
2018 – 345 případů, 79 objasněno
k 31. 7. 2019 – 263 případů, 70 objasněno

s přispěním Anežky Součkové a Policie ČR