Kliknutím zvětšítePro laiky to znamenalo překvapení. Naopak zdravotníci, kteří znají tíživou situaci v nemocnicích fungujících na samé hraně kapacity, takový krok čekali. A netají se s předpoklady, že další regiony mohou následovat.
Situace se mění každým dnem
Nehrozí podobný krok v nejbližších hodinách či dnech také ve středních Čechách? Krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) to nevylučuje. „Obávám se, že taková situace nastat může, řekl Deníku. A rozhodně nemíní malovat skutečnost na růžovo, když uvedl, že ve středních Čechách je situace velmi vážná.
„Každý den ji vyhodnocujeme s primářem Janem Žižkou, který je krajským koordinátorem intenzivní péče,“ uvedl Pavlík. Zatím jsme nedospěli k rozhodnutí, že bychom museli opatření vyhlašovat k dnešnímu ránu,“ konstatoval ve středu. „Ale řekl bych s klasikem, že situace na bojišti se mění každým dnem,“ doplnil. S tím, že situaci bude na svém pravidelném jednání, chystaném na čtvrtek, posuzovat krajský krizový štáb.
Podle Pavlíkových slov je vše připraveno tak, aby bylo možné neprodleně reagovat na aktuální vývoj. V kraji je s koronavirem hospitalizováno 680 pacientů, přičemž zřetelné jsou dva trendy; oba krajně nepříznivé. Nárůst jejich počtu – a pokles věkového průměru. Důsledek? Většina středočeských nemocnic se už dostává na hranici kapacit.
K vyhlášení stavu hromadného postižení osob i ve středních Čechách by tak nemuselo být daleko. „Metodiku máme připravenou a nemocnice jsou s ní seznámeny,“ upřesnil krajský radní pro oblast zdravotnictví. Připomněl také, že situace není dobrá celorepublikově – s odkazem na počet nových případů covidu, jichž bylo v úterý zaznamenáno 16 642: čtvrtý nejvyšší počet za celý rok sledování vývoje pandemie. A vedle kritické situace v Pardubickém kraji hlásí tíživý stav také kraje Plzeňský a Karlovarský – ty už nemají volná žádná intenzivní lůžka.
Lékaři vyberou, kdo má přednost
Stav hromadného postižení osob znamená takový stav, kdy kapacity zdravotnických zařízení nestačí potřebě všech pacientů, kteří by aktuálně potřebovali neodkladnou péči. Že by se mohl vztahovat na „mírové podmínky“, si ještě před rokem nedovedli představit ani leckteří krizoví manažeři ve zdravotnictví; i oni tuto situaci spojovali spíš s událostmi typu pád letadla, nehoda autobusu či vlaku nebo výbuch v paneláku – byť v minulosti se konala cvičení složek integrovaného záchranného systému i v rámci přípravy na možné zvládání epidemie. Dlouhodobou zátěž celého zdravotnického systému podobného rozsahu jako v současnosti však simulovat nebylo možné. Ani si ji vlastně představit.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) vyhlásil stav hromadného postižení v reakci na to, že se vyčerpala kapacita lůžek na jednotkách intenzivní péče vyhrazených pro covidové pacienty – a čtyři z pěti nemocnic je už nemohly přijímat ani na standardní lůžka. „Nestačí technika ani personál,“ vysvětlil hejtman, proč nelze zřizovat další přistýlky. Připomněl nicméně, že nadále zůstává zachována možnost postarat se o jiné, necovidové, závažné případy: třeba infarkty, mrtvice, náhlé příhody břišní.
Stav hromadného postižení znamená zavedení standardních postupů pro rozhodování lékařů o tom, který pacient bude ošetřen přednostně. Zdravotnická záchranná služba pak dostává pokyn, že má hledat umístění pacientů jinde. A omezení neakutní péče není dnes třeba připomínat – to je stav, který kvůli koronaviru trvá už několik týdnů.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
