Jako většina památek v okolí i ona má spojitost se slavnou bitvou. Její základní kámen byl položen v roce 1628 s úplně jiným záměrem: měl zde vyrůst klášter.

Dnes celý komplex pomalu chátrá. Klášter zde nikdy nevznikl, a to především kvůli vpádu saských vojsk do Prahy. Problémem se ukázal být také nedostatek vody v okolí.

Pozemek byl prodán hraběti z Martinic, který zde nechal postavit špitál i s kostelíkem sv. Martina. Zchátralé budovy nedokončeného kláštera se při té příležitosti změnily na zájezdní hostinec, kterému se záhy díky jeho mohutnosti začalo říkat Velká hospoda.

Podnik hostil především formany a poutníky směřující na nedalekou Bílou Horu, později i rodiny, které si sem vyjely na výlet. Zajímavý osud má i přilehlý kostelík: ten byl uzavřen jedním z výnosů císaře Josefa II. roku 1787.

O necelých sto let později ho koupila vyhlášená kořenářka Alžběta Křečková, která ho přetvořila na několik bytů. Tomuto účelu slouží dodnes, a místní se tak mohou pochlubit bydlením skutečně kuriózním.

Zatímco špitál zanikl na začátku 60. let 19. století, hostinec fungoval nepřetržitě až do poloviny 20. století. Během totality tu bylo jedno ze sídel Mezinárodní organizace novinářů. Nižší budovu v té době obsadila argentinská restaurace Pampa. Po revoluci oblíbená restaurace zanikla.