Právě pro ochranáře je nyní aktuální tradiční zabezpečování úseků silnic, kde obojživelníci putující kvůli páření k vodním plochám ve větší míře hynou pod koly projíždějících aut. Nevnímají však toto úsilí jako dostačující.

Ne všude lze zasáhnout, jestliže v centrální evidenci je celorepublikově přes pět stovek silničních úseků, kde každoročně hynou žáby pod koly aut (jen ve středních Čechách jde o 106 lokalit a v Praze o 17). „Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají,“ upozornil Stýblo. S tím, že letos se dobrovolníkům podařilo zabezpečit putování na 18 lokalitách. Na těchto rizikových úsecích jsou nataženy zábrany v celkové délce dosahující téměř devíti kilometrů.

Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody připomněl, že ochránit obojživelníky na kritickém úseku není snadné. „Je potřeba zvolit správné období, kdy se instalují podél silnic dočasné zábrany, které obojživelníky navedou na místa, kde se mohou bezpečně dostat na druhou stranu silnice. Tam, kde takové místo není, se u zábran instalují lapací pasti, do kterých jsou obojživelníci zachytáváni a každý den pak přenášeni na druhou stranu,“ připomněl. S dodatkem, že činnost je to náročná na lidi i na jejich čas.

Alej se stovkou lip nově zkrášluje obec Vestec na Praze-západ. Dobrovolníci ji v sobotu 23. dubna vysadili na počest stého výročí loni zesnulého manžela britské královny prince Philipa.
Jeden strom za každý rok. Alej připomíná nedožitou stovku prince Philipa

Neplatí navíc, že by se putování obojživelníků za zplozením potomstva řídilo podle kalendáře. Letos první z nich „vytáhlo“ na cesty slunečné počasí ke konci března – avšak dubnové ochlazení migrační aktivity zase zbrzdilo. Jarní tah tak je rozložen do delšího období. „Práce dobrovolníků se neúměrně protahuje; někdy i na dobu až dvou měsíců,“ konstatoval Třešňák.

V rámci ochrany obojživelníků se také sbírají informace o průběhu tahu, počtu odchycených obojživelníků, případně i jejich pohlaví. Tyto údaje jsou pak cenné pro další plánování ochranářských aktivit.