Trus na půdách je památkou na letní pobyt kolonií samic netopýrů, kteří tam často společně vychovávají svá mláďata, připomněla Kateřina Burešová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). S tím, že vyhánět je z půd nelze: jde o chráněné živočichy. Na půdy staveb vytvořených lidmi se samice stěhují v červnu: nacházejí zde úkryt před predátory, ale také vhodné podmínky pro porod a výchovu mláďat. Těch zde přežívá více než v přirozených dutinách v přírodě. Právě na dostupných půdách, které netopýrům vyhovují, se tak vytvářejí různě početné kolonie. Mohou mít několik desítek jedinců, ale i tisíce.

Na půdách mohou zůstat kopce trusu

„Památkou“ na jejich pobyt je trus zanechaný na místě. U malých kolonií jde o malou vrstvičku – ale ty velké vytvářejí hromady, z nichž během let mohou vyrůst hotové hory výkalů. Koordinátor programu ochrany netopýrů ČSOP Daniel Horáček si vybavuje i odklízení hromady, která obsahovala 1,5 tuny trusu. „Malé vrstvy lehce vysychají, ale pokud vzniká velká hromada, je trus vlhký – a může způsobit i poškození dřevěných konstrukcí,“ upozornil Horáček, že takový krov potřebuje ochránit.

To se děje právě při úklidu guána, jak se nazývá nejen nahromaděný trus mořských ptáků, ale i ten netopýří. Jak to chodí, přiblížil Deníku farář z Bělé pod Bezdězem Kamil Škoda. Tam se netopýři usídlili na půdě kostela Povýšení sv. Kříže; zřejmě se kvůli stavebním ruchu přestěhovali ze zámku – a ochranáři dávají tuto půdu i za příklad vhodných opatření: ať už jde o instalované podlážky potažené linoleem, vybudované zde v letech 2015 a 2016, nebo o úpravu vletových otvorů. Zdejší kolonii tvoří zhruba tisíc samic a 700 až 900 mláďat. Rok co rok se zde při úklidu naplní guánem 12 pytlů.

Z pohledu uživatele objektu nejde o nic zatěžujícího. „Pravidelně sem jezdí pán, který se netopýry zabývá. Poprvé se objevil asi před osmi lety a objeli jsme všechny ‚moje‘ kostely,“ odkázal Škoda na fakt, že vedle Bělé spravuje ještě farnosti Bezděz, Okna, Bezdědice, Bořejov, Kruh a Kováň. „Když objevil tuhle kolonii, uklidil – a získal i dotaci, takže se vytvořilo mezipatro, na které trus padá. Teď přijíždí dvakrát ročně: koncem dubna počítat a na podzim uklidit; jednou jsme ho tu měli také v rámci Noci kostelů,“ řekl Deníku farář Škoda. „Není s tím nejmenší problém,“ poznamenal.

Jisté komplikace ale očekává: za nějakých 20 let, až bude třeba dělat novou střechu, se práce s firmou budou muset naplánovat tak, aby se práce nedělaly v sezoně, ale až více na podzim…

Pomoci lze prací i nákupem

Nyní, když půdy osiřely a netopýři se přesunuli na zimoviště, se ochranáři pomocí úklidu snaží majitelům objektů soužití s netopýry usnadnit. „Potřebují k tomu i dobrovolníky,“ konstatovala Burešová. Přikyvuje také Horáček: „Do této činnosti se může zapojit každý, kdo chce pomoci s ochranou netopýrů. Zájemci mě mohou kontaktovat na e-mailové adrese chiroptero.dan@gmail.com; míst, kde se zatím neuklízí, je stále mnoho. Ozývat se mohou také lidé, kteří na své půdě mateřské kolonie mají – a ohledně úklidu trusu by potřebovali poradit.“

Lopaty, pytle a košťata totiž nejsou jedinými pomůckami: používají se třeba i vysavače – krbové nebo průmyslové. Je také třeba pamatovat na ochranné pomůcky.

„Kdo přímo pomoci nemůže, ale chce netopýry chránit, může tak činit třeba tím, že si od ochránců přírody sebrané netopýří guáno odkoupí. Jde totiž o velmi kvalitní výživu pro pokojové i jiné rostliny,“ uvedla Burešová, jež odkazuje na e-shop obchudekcsop.cz. Půl kila stojí 99 Kč – a při osobním vyzvednutí v Domě ochránců přírody v pražské Michli je to cena konečná; bez přepravních nákladů.