Jak řekla Petra Effenbergerová, mluvčí středočeské záchranky, teplé počasí i sluneční záření může způsobit zdravotní potíže i zdravým lidem. „Horka ohrožují i ty, kteří mají oslabený imunitní systém po prodělané chřipce, viróze či střevních potížích. Úpal může vzniknout při pobytu v teplých, dusných a nevětraných místnostech, MHD atd.,“ podotkla.

Příznaky úpalu, tedy přehřátí organismu, zahrnují bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí a v nejhorším případě i šokový stav. „První pomoc i terapie musí být zahájena ihned. Spočívá v ochlazování a monitorování tělesné teploty a vitálních funkcí,“ řekla.

DOSPĚLÝ ČLOVĚK BY MĚL VYPÍT AŽ TŘI LITRY

Jak se chovat v teplých dnech je podle mluvčí záchranky jednoduché – prevence spočívá v tom dostatečně pít.

Dospělý člověk by měl v teplých dnech vypít 2,5 až 3 litry tekutin denně. Pokud ale máte zdravotní obtíže, je důležité na ně myslet. „Lidé, kteří vědí, že mají v těchto dnech zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky,“ vysvětlila.

Vyvarovat se úžehu můžete nošením pokrývky hlavy. „Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a ze zimy do tepla – např. z klimatizovaných místností ven na ulici. Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia, upozorňuje.

CO DĚLAT, POKUD NĚKDO ZKOLABUJE?

Při první pomoci při kolapsu je podle Petry Effenbergerové vždy nutné zjistit, zda je dotyčný při vědomí a jestli dýchá. „Pokud člověk dýchá, ale je stále v bezvědomí, zkuste mu v poloze na zádech zvednout dolní končetiny, tím se mu nahrne krev zpět do mozku. Pokud se pacient probere, jedná se pravděpodobně o méně závažný kolapsový stav, který vzniká při poklesu tlaku z horka nebo vyčerpání. Doporučuje se však vyšetření zdravotníkem, který by vyloučil závažnější příčinu kolapsu,“ vysvětlila.

Horší situace nastává, pokud se neprobere. „Pokud bezvědomí trvá, je třeba neprodleně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Důležité je hlídat, zda pacient dýchá. Postupujte podle rad operátorů na telefonu. Pokud pacient přestane dýchat, zakloňte mu v leže na zádech hlavu a pokud se ani poté nerozdýchá, zahajte srdeční masáž, kterou je třeba provádět až do příjezdu záchranné služby,“ uvedla.

PŘI HYPERVENTILACI NEMUSÍTE VOLAT POMOC

Při hyperventilaci není třeba výjezdu záchranné služby, říká Petra Effenbergerová. Příznaky hyperventilace jsou zrychlené, překotné dýchání, ke kterému vede subjektivní pocit nedostatku vzduchu, je jich ale více – například zvýšená dechová frekvence. „Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. Může se to přihodit například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Kvůli rychlému dýchání tělo přichází o oxid uhličitý, který je podstatný pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí,“ vysvětlila mluvčí záchranky.

První pomoc je podle jejích slov jednoduchá: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru. „Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obyčejného mikrotenového sáčku – říká se tomu zpětné vdechování. Tím, že ze sáčku budeme vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si tak hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné,“ dodala.