Prostory pro výuku poskytla obchodní akademie i Dům dětí a mládeže Ostrov Slaný. Jak potvrdila koordinátorka nově vzniklé provizorní komunitní školy Hana Joglová, která působí roky jako vedoucí sociálních služeb organizace Romodrom, podařilo se sehnat hned několik ukrajinských učitelek, které se okamžitě ochotně zapojily.

„Kromě toho se zapojily i mé kolegyně ze vzdělávacích programů a rozdělují si děti na menší skupiny, aby třídě ulevily. Hned první den do komunitní školy dorazila čtyřicítka dětí, dnes už je jich okolo pětačtyřiceti. Ve třídě i dalších skupinách se učí především češtinu,“ potvrdila Hana Joglová.

Čtyřčlenná ukrajinská rodina na svém prvním jídle v Česku v rakovnické Šalandě se svojí příbuznou žijící v Kladně Natalií.
Elena Jarkaja: Lidé v panice padali pod peron, vojáci stříleli do vzduchu

Aby mohli dobrovolníci a lidé z Romodromu pokračovat v aktivitě i nadále, je potřeba získat výhledově nezbytné finanční prostředky, alespoň na odměny pro učitelky. Zatím se vše děje na základě dobrovolnosti a velké finanční podpory Lauderovy MŠ, ZŠ a Gymnázia při Židovské obci v Praze.

„Pro začátek tedy nějaké peníze máme, ale abychom mohli v této pomoci pokračovat, musíme vstoupit do jednání s městem a také spoléhat na to, že pomůže i stát, aby mohly například vzniknou nějaké oficiální malotřídky,“ popsala Joglová.

Společná aktivita vychází v těchto dnech čistě z toho, aby děti nebyly ve městě bezprizorní a využily k výuce jazyka každý den. Díky tomu, že ukrajinští školáci hovoří nezřídka anglicky, nečiní jim problém psaní a čtení latinkou. Češtinu si osvojují poměrně snadno. Jejich nadšení a zájem je ohromný. „V naší škole máme jednu nevyužitou učebnu, která je vybavená historickými školními lavicemi. Dalo by se říci, že je to muzeum, ale pro výuku dětí uprchlíků se nyní velmi hodí, takže jsme prostory po domluvě s naším zřizovatelem, jímž je Středočeský kraj, neprodleně poskytli,“ potvrdila ředitelka Obchodní akademie ve Slaném Michaela Seghmanová.

A dobrovolníci jdou ještě dál. Každé dopolední vyučování jednou skončí a děti potřebují aktivity i v odpoledních hodinách, kdy budou jejich maminky v zaměstnání. „Aktuálně jednáme s různými volnočasovými subjekty ve městě, kde by se děti mohly zapojit. Spolupráci například nabízí již Lezecká stěna Jiřího Žáka, TCB Gym Mario Jarkas a další,“ řekla Joglová a dodala: „Jsme nesmírně vděční za každou nabízenou pomoc, abychom mohli ukrajinské rodiče a děti trochu uklidnit a zvykli si na nové prostředí. Díky tomu, že se ve volném čase ukrajinské děti integrují mezi české, rychleji zapadnou a osvojí si jazyk,“ dodala Joglová.

Mamince z řad ukrajinských uprchlíků pomáhá Středočeský kraj až v Ústí nad Labem.
FOTO: Mamince z řad uprchlíků pomáhá Středočeský kraj až v Ústí nad Labem

A nadšení neskrývají ani ukrajinští rodiče, kteří českou pomoc velmi oceňují. "Jsem velmi ráda, že se syn Anton může rozkoukat v ukrajinské škole mezi svými krajany a vrstevníky. Na výuku češtiny bude docházet zhruba měsíc, nebo jak dlouho bude potřeba, a pak už by měl nastoupit do běžné české školy. Sice první den plakal, že bude muset chodit asi o rok níže, než chodil dosud na Ukrajině, ale jsme rádi i za tuto možnost, že nás vůbec do kolektivu zařadí," potvrdila Liliana, maminka jedenáctiletého chlapce. Sama je středoškolskou učitelkou jazyků, ale češtinu zatím neovládá, i ona ale doufá v to, že najde na Kladensku uplatnění. "Učím angličtinu, ukrajinštinu a polštinu, tak věřím, že i pro mě se práce najde," uzavřela Liliana.