Skoro tři desítky let od odchodu armády přitom bylo jaro na milovických pláních docela jednotvárné, zelené jarní trávníky zpestřovaly jen kvetoucí stromy.

Pastva velkých kopytníků vrátila zaniklé biotopy suchých květnatých trávníků. Tím umožnila návrat řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Na jaře tam však stále něco chybělo. Výrazné jarní byliny v těchto místech totiž vymizely, když vojenský prostor po odchodu armády zarostl agresivními trávami. „Typické jarní byliny, například pryšec chvojka a ptačinec velkokvětý zde samozřejmě byly, ale bylo jich velmi poskromnu. Nyní se však vrací a to ve velkém stylu! Zdejší louky bedlivě sledujeme od roku 2015, kdy se zde pasou velcí kopytníci, a skutečné koberce jarních květin se zde letos objevily vůbec poprvé. Ukazuje se opět, že zdejší stepi se stále vyvíjí a pastva velkých kopytníků jim prospívá, a co je nejvíce vzrušující, že je stále co nového očekávat,“ popisuje svá čerstvá pozorování Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Právě nyní totiž doba květu chvojek a ptačinců vrcholí.

Žlutý pryšec chvojka a bílý ptačinec velkokvětý nejsou na pastvinách sami. Doprovází je něžné bílé květy jahod a modré rozrazily. Ty jsou však drobné a tedy viditelné až při pohledu zblízka. Celkový ráz pastvin tedy určují zářivě žluté chvojky a v menší míře bílé ptačince. Vzniká tím takzvaný jarní aspekt, kdy je vzhled vegetace definován kvetením či jiným výrazným projevem některých rostlin. „Lze to přirovnat ke vzniku architektonického slohu, který udává tvář měst. Jde o mimořádnou změnu,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Zajímavé je, jak se sousední pastviny liší. Zatímco u Milovic kvetou koberce chvojek a ptačinců, na sotva pět kilometrů vzdálené lokalitě Traviny u Benátek nad Jizerou kvetou zběhovce lesní. V trávě tam ovšem téměř nepovšimnuta kvete také velká vzácnost. Drobná, avšak vzácná bobovitá bylinka kozinec dánský. „Skoro bychom si kozince dánského nevšimli, nebýt velkého porostu ptačince, který jsme se původně chystali fotit,“ dodává Miloslav Jirků.

„Nejde však jen o nové objevy. Povzbuzující je, že na stejných místech jako loni dál prospívají botanické vzácnosti jako pipla osmahlá či hořec křížatý,“ doplňuje Miloslav Jirků. Dokazují, že se jim v rezervaci díky dlouhodobému vlivu pastvy výborně daří. Právě záchrana vzácných bylin a na ně vázaných motýlů a dalších druhů drobných organismů byly hlavním cílem ochranářského projektu spojeného s návratem velkých kopytníků.

To, že kvetoucích bylin na pastvině přibývá je mimořádně dobrá zpráva pro včely a jiné opylovače. V tuzemské krajině totiž jinak hmyzu kvůli příliš intenzivnímu hospodaření ubývá.