Právě meteorit – či spíše více meteoritů – zřejmě dopadl na území České republiky před týdnem. Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, jehož tým působí v Ondřejově, ve středu 16. listopadu připomněl, že je šance najít meteorit s rodokmenem – takový, jehož pád byl pozorován a o němž víme, ze které oblasti sluneční soustavy přiletěl. Těch známe jen čtyři desítky.

Velmi jasný bolid ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou. Svědků, kteří si toho všimli, je ale pomálu: jak většině náhodných pozorovatelů, tak vědeckých přístrojů se jev schoval za mraky. Zůstal zakrytý hustou oblačností studené fronty.

„Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi čtyři hlášení – a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla,“ poznamenal Suchan. Intenzivní záři za oblaky zaznamenaly citlivé fotometry Evropské bolidové sítě, kterou spravuje právě ondřejovská hvězdárna.

Data z kamer od jihu i od severu

„Podařilo se aspoň část dráhy tohoto bolidu nalézt na jedné bolidové kameře v Šindelové v Krušných horách a dále na videokameře v Růžové u Děčína,“ připomněl Suchan.

„Nejdůležitější záznamy však máme ze dvou videokamer z Kunžaku v jižních Čechách, kde byl bolid blízko zenitu a byl natolik jasný, že prosvítil aspoň částečně ztenčenou vrstvu oblačnosti, která v tu dobu nad Kunžakem přecházela,“ upozornil na další zdroj dat, která umožnila dopočítat padající hvězdě „rodokmen“ – tedy určit, odkud těleso přiletělo. Modelování jeho průniku atmosférou Země naznačuje, že velmi pravděpodobně dopadly na zemský povrch meteority.

3D vykreslení magnetického pole planety Země.
Co je slyšet v nitru Země? Nová nahrávka odhaluje děsivý zvuk magnetického pole

Kde je hledat? Nejmenší meteority vážící několik gramů by podle propočtů mohly být k nalezení v pásu širokém přibližně 300 metrů a dlouhém přes 10 kilometrů táhnoucím se od obce Švábov přes jižní okraj Batelova dál směrem na východ, upřesňují Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z ondřejovské hvězdárny; členové týmu oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Postupně by mohly přibývat větší kousky: kolem Bukové v okolí Jezdovického rybníku (mezi Třeští a Jezdovicemi) možná až stogramové. Těch ale nebude moc; nanejvýš jen několik. Největší, pozůstatek hlavního kusu, pokud se dále nerozpadal, by mohl vážit až kolem kilogramu. Jestliže existuje, ležel by ještě zhruba o sedm kilometrů východněji.

Výzkumníci kolem Spurného současně netají, proč se informace o dopadu meteoritů zveřejňují až s odstupem: nějakou dobu vždy trvá shromáždění informací a jejich vyhodnocování, především se však propočtené lokality nejprve vydávají propátrat sami astronomové. Tak postupovali i v tomto případě. Dopadli jak rádcové z filmové pohádky Pyšná princezna: nenašli. Na e-mailové adrese mph@asu.cas.cz uvítají poznatky od dalších zájemců o hledání: samozřejmě o nálezech, ale i o prohledání konkrétní oblasti s negativním výsledkem. Lze i zavolat na telefonní číslo 323 620 160.

Asteroid 2022 AP7 má průměr 1,1 až 2,3 kilometru a je podle odborníků největším potenciálně nebezpečným asteroidem objeveným od roku 2014. Ilustrační foto.
Hrozba z vesmíru: Astronomové našli obrovský asteroid, který míří k Zemi

V případě nálezu je třeba pořídit fotografie – alespoň mobilem – a to jak detailní, tak přehledové. Důležité je změřit nebo co nejpřesněji zakreslit do podrobné mapy polohu. Velmi pravděpodobně by se jednalo o tmavý „kámen“ ohlazených tvarů.

Asteroid z hlavního pásu planetek

Původně zhruba padesátikilogramový meteoroid o průměru kolem 30 centimetrů vstoupil 10. listopadu do zemské atmosféry ve 4 hodiny 40 minut a 15 sekund středoevropského času. Poprvé byl zaznamenán ve výšce 89 kilometrů nedaleko Sušice. Rychlostí 21 kilometrů za sekundu se těleso pohybovalo východním směrem. Rozpadalo se během více než tří sekund, po které bolid zářil nejjasněji. Celou světelnou dráhu dlouhou přes 150 kilometrů uletěl za necelých devět sekund. Největší úlomek pohasl ve výšce kolem 25 kilometrů nad zemí jižně od Horní Cerekve.

Téměř jistě se původně jednalo o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek; oblasti mezi oběžnými drahami planet Mars a Jupiter. Před srážkou se Zemí toto těleso obíhalo Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo. Jeden oběh kolem Slunce trval přes dva a čtvrt (2,35) pozemského roku.