Kraje se mění, pravidla ne
Pravidla, podle nichž se peníze rozdělují do krajů, ovšem středočeským představitelům nevoní. Po léta se totiž nemění, zatímco kraje procházejí obrovskou proměnou. Měl by se tak upravovat i poměr, v němž se peníze rozdělují – což se ovšem neděje. Kovács tvrdí, že za férových podmínek by měl Středočeské kraj dostávat od státu aspoň o miliardu korun víc, než dosud. Spíš o dvě, když uvážíme, jak se v posledních letech zvedl počet obyvatel, pro něž kraj musí zajistit servis. Od vzniku krajů v roce 2000 o pětinu; o dvacet procent.
Dohadování kolem RUD totiž není jen nějakým tanečkem na politickém kolbišti. Jeho důsledky se vlastně dotýkají každého. Třeba motoristů, kteří nemohou přehlédnout, jak se zlepší kvalita silnic, pokud vyjedou třeba do jižních Čech nebo na Liberecko. Důvodů může být víc – avšak rozdíl jistě souvisí i s tím, že v poměru k rozsahu silniční sítě a intenzitě dopravy dostanou sousedé víc peněz. Zkrátka a dobře: na údržbu jednoho kilometru mají k dispozici podstatně vyšší částku, a to navíc při menším zatížení provozem.
Peníze chybí vlastně na vše
To, co středočeští představitelé vnímají jako nespravedlnost, se ovšem netýká jen silnic. Jde také třeba o autobusy, které po nich jezdí, o větší počet vlaků, stejně jako o peníze pro zdravotnictví od vybavení nemocnic přes modernost sanitek záchranné služby až po zajištění pohotovostí, o sociální služby, školství, možnosti podpory lokální kultury nebo sportovního vyžití… Vlastně o vše, co má zajišťovat kraj.
Tím, že by rádi dosáhli změny pravidel RUD, se středočeští představitelé netají už rok. Dřívější vyjádření, že k prosazování těchto snah nastane vhodná chvíle po parlamentních volbách, by tak měla dojít naplnění právě nyní. Nezdá se ale, že by se středočeské snahy o změnu zatím setkávaly s jásáním. Poslanci odjinud středočeskou pokladnu nevnímají jako problém, který by je měl pálit – a pochopení není cítit ani ze strany Asociace krajů ČR. „Postoj není vřelý,“ připouští hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Sotvakoho to může překvapit: ostatní kraje určitě nemají potřebu cítit nadšení: hurá, změňme pravidla tak, aby se část peněz, které dostáváme my, mohla posílat jinam… V takovém případě jdou stranou jak tradiční přátelské vztahy, tak i stranické sympatie.
Prosadí změny zákonů?
„Naděje umírá poslední,“ poznamenala Jermanová k otázce Deníku, zda existuje nějaká naděje prosadit změnu ještě během aktuálního volebního období. Připomněla, že s žádostí, aby zabojovali o peníze pro střední Čechy, se chystá oslovit všechny poslance zvolené za Středočeský kraj, a to napříč politickým spektrem. Navíc nezávisle na jejich bydlišti – tedy včetně Kateřiny Valachové (ČSSD) z Brna a Miroslava Kalouska (TOP 09) z jihočeské Bechyně. „Ať bojují za střední Čechy všichni, kteří zde kandidovali – včetně senátorů,“ vyzývá hejtmanka.
Míní současně, že pomoci by mohl i speciální zákon o středních Čechách – podobný, jako má hlavní město Praha. Ta je vzhledem ke svým odlišnostem jakými krajem-nekrajem. Podobný zákon (i když s Prahou by asi nebyl úplně porovnatelný) by prý mohl dát jisté speciální postavení i středním Čechám.
Proč? Jde o území, které je značně specifické. Přibývá zde obyvatel nejvíc ze všech regionů České republiky, v sousedství je pak podobně rychle rostoucí Praha, jíž kraj nejen poskytuje rekreační zázemí, ale také pro metropoli slouží jako tranzitní region. Střední Čechy také mimo jiné mají nejdelší silniční síť s největším počtem mostů, mostků a propustků, z nichž bezmála třetina volá po opravě. A našlo by se toho mnohem, mnohem víc.
Ze strany ostatních regionů lze ovšem místo podpory očekávat spíše námitky. Třeba v podobě argumentů hovořících o tom, že dejme tomu pohraničí na severu republiky má určitě větší specifika než centrální část země. Hejtmanka se však chce snažit přesvědčovat, a to i politické oponenty. Očekává, že příznivý ohlas by moha najít třeba v řadách STAN.