Ne kvůli všem výslechům i dalším úkonům v trestním řízení totiž nyní policisté musejí cestovat za lidmi, se kterými potřebují být v kontaktu – a dokonce někdy ani není potřeba zajišťovat převozy zadržených osob v takovém rozsahu jako dřív. Stačí využívat výhod videokonferenčního vybavení, které se rozšířilo nejen u policie, ale v rámci projektu digitalizace justice i na pracovištích resortu spravedlnosti: je k dispozici ve věznicích i u soudů. Byť zrovna mezi soudci se prý ještě najde i dost těch, kteří se masivnějšímu využívání této techniky brání – či se do této činnosti alespoň nehrnou.

Takzvanou videointerakci, s níž začali v pilotním projektu již v roce 2014 (kdy ovšem ještě šlo o činnost s nádechem exotiky) se středočeští policisté snaží využívat, jak jen to jde. Opravdu přináší úspory, jestliže jednotlivé strany nemusí být fyzicky přítomny na jednom místě, pochvaluje si krajský policejní ředitel ušetřené finanční prostředky – a zejména spoustu času, který by jinak pohltilo cestování. S propracovanými (a dobře zabezpečenými) systémy kamer stačí, když na druhém konci spolupracuje někdo z místních orgánů. 

Loni Středočeši takto zvládli 658 úkonů směřujících do celé republiky – přičemž nejvzdálenější spojení navázali s ostravskou vazební věznicí. Právě s lidmi, kteří kvůli výslechu ani nemuseli opustit vězení, ostatně vedli videohovory nejčastěji. Nechybělo ale třeba ani dálkové spojení elektronickou cestou s osobami sedícími na policejních ředitelstvích v Brně či opět v Ostravě – a z moravských policejních pracovišť byla využita i policejní škola v Holešově. „O předvolávání na nejbližší služebnu se ale snažíme i v rámci kraje,“ upozornil Kučera. 

Více než dvě pětiny uskutečněných „dálkových výslechů“ loni představovala takzvaná podání vysvětlení, téměř čtvrtinou se pak na nich podílely výslechy obviněných. Dále následovaly výslechy svědků a výslechy podezřelých. A pokračuje to i v lednu; jen v prvním měsíci letošního roku zajistila středočeská policie přes video 119 výslechů. Třikrát byli policisté také v kontaktu se soudy: jednou šlo o spojení v rámci kraje, další kontakty pak vedly do Břeclavi a do Jeseníku. 

Právě na případu řešeném Okresním soudem v Jeseníku Kučera dokumentoval rozdíl proti dřívější praxi: zadrženého už nebylo nutné převážet do 250 kilometrů vzdáleného Jeseníku – kde by ho soudce vyslechl a pustil na svobodu. Nicméně – šéf krajské policie se netají názorem, že právě v téhle souvislosti by Středočeši u soudců po celé republice přivítali více aktivity a chuti do práce s moderní technikou.