Jeho tým zkoumá, jak toto onemocnění postihuje nervový systém z dlouhodobého hlediska. Už první výsledky ukázaly, že i řadu měsíců po prodělání covidového onemocnění se někteří lidé mohou potýkat s poruchou paměti, problémy s řečí jako jsou přeskakování slabik nebo hledání slov či zpomaleným myšlením.
Nespavost a noční křik i po uzdravení
NUDZ nyní připravuje studii, která má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy. „Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku,“ připomněla Dvořáková s odkazem na data ze zahraničí, která vyznívají podobně. Poměrně vysoké procento pacientů si podle jejích slov dále stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, při nichž se někteří lidé v posteli i zmítají nebo vydávají hlasité zvuky. „To všechno jsou faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě,“ poznamenala Dvořáková.
Ukazuje se přitom, že závažnost průběhu onemocnění covid-19 s následnými spánkovými obtížemi zřejmě nesouvisí – ty se mnohdy objevují i po velmi lehkém průběhu koronavirového onemocnění. Někoho navíc spánkové obtíže postihly už v době, kdy se potýkal s nákazou (a třebas pak i rychle odezněly), zatímco u jiných nastoupily až za několik dnů po prodělané nemoci. Nebo i týdnů, takže souvislost s onemocněním covid-19 nemusí být patrná na první pohled.
Také doba trvání bývá odlišná: u někoho nespavost nebo naopak denní ospalost zakrátko zmizí, jiní lidé zaznamenali, že spánkové obtíže trvají řadu měsíců, a dokonce se postupně zhoršují. Přičemž je prý otázkou, zda se stále jedná o přímý důsledek onemocnění covid-19: mohlo by také jít spíše o přechod do chronického stavu ovlivněný stresem a vytvořením nesprávných návyků či pokusy o samoléčbu například s použitím alkoholu. „I proto je důležité vyhledat odbornou pomoc včas – a předejít tak dalším zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí,“ připomněla Dvořáková. „Některé spánkové příznaky, jako jsou noční můry či živé sny doprovázené pohyby končetin nebo křikem, navíc mohou být první známkou závažnějšího neurologického onemocnění,“ upozornila.
Přispět zkušenostmi může každý pacient
Pomoci hledat odpovědi na řadu přetrvávajících otázek má nová studie zaměřená na poznávání příčin poruch spánku. S přihlédnutím i k dalším dopadům koronavirové pandemie, jako jsou psychická zátěž spojená se sociální izolací, kombinací práce z domova a distančního vzdělávání dětí, s čímž se změnil i životní styl včetně spánkového rytmu, či obavy o zdraví nebo strach z existenčních problémů. Závěry studie by přitom měly pomoci zkvalitnit péči o pacienty s chronickými post-covidovými obtížemi spánkového a neurologického charakteru.
Přispět k jejím výsledkům přitom může každý, kdo koronavirovou nákazu prodělal: stačí vyplnit anonymní dotazník na www.neurocovid.cz, což by mělo trvat zhruba čtvrthodinu. Respondentům, kteří mají významnější poruchy spánku, navíc NUDZ nabízí odbornou pomoc s jejich řešením; včetně možnosti vyšetření ve spánkové laboratoři.
Typické komplikace: kašel, dušnost, únava
Onemocnění covid-19 po sobě může zanechat i řadu zdravotních problémů jiného ražení. Jako častější postcovidové komplikace – opět někdy i u pacientů, u nichž samotná koronavirová nákaza měla lehčí průběh – se objevují kašel, dušnost, bolest na hrudi nebo zhoršení fyzické kondice, únava, nevýkonnost a nesoustředěnost. Bývá pak třeba léčit zápaly plic nebo například tvorbu krevní sraženiny v plicích, ale i řešit kardiovaskulární problémy včetně arytmie.
Tyto poznatky potvrzují zkušenosti lékařů z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, kde byl vytvořen specializovaný tým postcovidové péče se zastoupením lékařů různých odborností. O jeho ustavení informoval již na jaře primář interního oddělení mladoboleslavské nemocnice Martin Polák, podle jehož slov následné obtíže trvající i po uzdravení z onemocnění covid-19 rozhodně nejsou ojedinělé. Specializovanou postcovidovou ambulanci otevřela také třeba Nemocnice Na Pleši, působící na Příbramsku při pomezí s Prahou-západ; u Nové Vsi pod Pleší.
V dalších středočeských nemocnicích se péče o postcovidové pacienty, pokud přicházejí se závažnějšími komplikacemi, většinou řeší v rámci spolupráce mezi lékaři jednotlivých oddělení, řekl Deníku krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS). Zapojují se třeba i pneumologové, kardiologové nebo doktoři se specializací v oblasti rehabilitace či imunity; někdy je potřebné hledat i neurologické či psychologické souvislosti – právě vzhledem ke zmiňovaným poruchám spánku, bolestem hlavy, úzkostným stavům a depresím.
