Číst si ve vlaku? Mnohde není nic snazšího!

Vlakové stanice, jak větší, tak i některá z menších nádraží, doplňují police s knihami (někdy jsou k mání i časopisy), jež by jinak nejspíš skončily ve sběru. V rámci projektu Kniha do vlaku čekají, kdo o ně projeví zájem. Vypůjčit si je může kdokoli; stačí sáhnout do regálu.

A zkrátit si čas, jak připomíná třeba Knihovna Jana Drdy v Příbrami, že není problém vzít si do vlaku něco na čtení. Vrátit pak lze knížku na stejném místě, ale i jinde; v kterékoli ze zúčastněných stanic, jejichž počet v rámci republiky již překročil stovku. A stále přibývají.

Leckterá knížka se tak může stát cestovatelkou, která bude křižovat republikou. A pokud si ji zájemce ponechá natrvalo, není problém: jde o knížky již vyřazené, které nikomu chybět nebudou. Hlavní je, že ještě poslouží – a podílejí se tak na propagaci čtenářství.

Cestujících ve vlacích přibývá. A prý ještě bude

Vrátit, ale i vyměnit

„Kdokoliv si může knihu odnést a příště ji vrátit – nebo za ni třeba přinést úplně jinou knihu,“ vysvětluje například Městská knihovna v Praze, s jejíž nabídkou se mohou setkat cestující odjíždějící z dejvického nádraží. S tím, že sama doplňuje svazky, které již byly vyřazeny z jejího fondu.

Renata Fridrichová ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně, jež se do projektu zapojila přednedávnem, potvrzuje, že stejně to funguje i jinde. Ty, kteří by pro použití v rámci projektu chtěli darovat větší množství knih, však žádá, aby je do polic nevkládali sami. Měli by je přinést do knihovny. Ta je opatří logem – a odvoz na nádraží Kladno-město už obstará sama.

Někde pak pracovnice knihoven veřejnost přímo vyzývají, aby lidé své knížky sami do polic neumisťovali, ale dar i v podobě jednotlivých svazků přinesli k nim do knihovny; ta už se o zařazení postará. Nejprve ale knihu řádně označí. „Naším úkolem je totiž opatřit každou i příslušnými informacemi o smyslu a fungování této aktivity,“ osvětlila pozadí Markéta Kukrechtová.

Hejtmanské starosti: hlavně jde o dopravu

Řádili i nenechavci

Zkušenosti s projektem Kniha do vlaku mají někde zatím poměrně čerstvé, jinde už i několikaleté. Vesměs se však knihovnice shodují, že hromadné dopravní prostředky zůstávají jedním z nejčastějších míst ke čtení – a je fajn, jestliže vyřazené knížky mohou zpříjemnit čekání i samotné cestování.

Je tedy jen dobře, pokud knížka z police zmizí: znamená to, že se ji podařilo vrátit mezi lidi. Jen ojediněle se prý stalo, že příruční knihovnička na nádraží musela být zrušena. Police totiž zlákala nenechavce, kteří si její obsah odnášeli ve velkém a měli snahu knížky zpeněžit.

Zastávky autobusů i vlaků může kraj opravovat nově

Displej versus papír

Narazit na aktivního uživatele nádražních knihovniček se při jízdě vlakem z Prahy do Berouna Deníku nepodařilo – a to přesto, že právě na této trati jsou stanice zapojené do projektu na informační mapě seřazeny jako korálky na šňůře: Černošice, Černošice-Mokropsy, Všenory, Dobřichovice, Řevnice; o kousek dál pak Karlštejn.

„Myslím, že je to spíš pro starší lidi,“ řekl Deníku pasažér Jiří. „Já, když už cestou něco čtu, tak z mobilu,“ konstatoval. Připustil, že knihu už vlastně nedržel v ruce celé měsíce. Možná roky. Že by četl něco na papíře, si nicméně představit dovede. „Ale jedině časopis,“ prohlásil muž, kterému by podle jeho slov knížka připadala i do vlaku „moc tlustá“.

Náhodná spolucestující Jana zareagovala slovy, že o knihovničkách na nádražích sice slyšela, ale sama je ještě nevyužila. Harlequinky, které by ocenila, by tam podle ní určitě stejně nikdo nedal. Vzpomněla si však, že se o tomto projektu mluvilo v rodině v souvislosti s vyklízením bytu po příbuzné – a přišla řeč na to, že knihy je škoda vyhodit: mohly by se odnést právě na někam nádraží nebo do knihobudky.

Právě takovýchto případů se ovšem týká prosba kladenské knihovnice Fridrichové: větší množství svazků nevkládat do přímo polic, ale zamířit s nimi do knihovny.

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, Středočeská vědecká knihovna v Kladně