Celosvětově se vedou debaty; došlo i na mediálně sledované soudní spory. Shoda na závěrech nepanuje. Hodně lidí však má jasno: podezřelý přípravek ve svém okolí nechtějí.

Ničit plevel jde i bez chemie

K likvidaci plevele na chodnících a v parcích nepoužívat herbicid se špatnou pověstí, ale najít řešení ohleduplné a ekologické. To je požadavek, s nímž se občané obracejí na své radnice stále častěji. Právě v nynějším období podobné hlasy odmítající „používání jedů“ pravidelně sílí už několik let. Lidé si přejí řešení, která budou ohleduplná a ekologická. Bez debatování o pravděpodobné škodlivosti či o tom, co všechno proniká do půdy, vody i lidského organismu.

Očkování proti covidu. Ilustrační foto
Očkovací centra v kraji dostávají jen Pfizer, ostatní vakcíny jdou do ordinací

Ne všude jsou však tyto diskuse aktuální. Třeba v Příbrami, jak řekla Deníku mluvčí radnice Eva Švehlová. „Roundup se ve městě nepoužívá – a nikdy nepoužíval,“ konstatovala. „Naše technické služby likvidují plevel párou – a kde ji není možné použít nebo je potřeba ruční síla, používají motyčky,“ upřesnila.

Přikyvuje i Šárka Charousková z magistrátu v Mladé Boleslavi. Cestou páry doplněné ruční prací se vydali i zde; používání chemie dali sbohem v roce 2017. Alespoň z podstatné míry: ve výjimečných případech se ukázalo, že boj s invazí křídlatky japonské se bez aplikace selektivního systémového herbicidu neobejde. „Za poslední dva roky jsme jej použít nemuseli, ale předtím ano; dost se rozmohla,“ poznamenala Charousková.

Pravidelný úklid jako trumf

Jako příklad hodný následování připomněl přístup měst v Německu a Rakousku Jan Dzúr ze společnosti Kärcher – přičemž hovoří o respektu k přírodě a zdraví obyvatel. „Na zelených plochách používají ekologičtější varianty boje s plevelem, na chodnících a komunikacích navíc využívají jednoduché řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání,“ nabízí inspiraci od sousedů.

S tím, že pravidelné zametání nejen včas odstraní semínka, ale i zárodky nechtěné vegetace a materiál, který její růst podporuje. Fandí však i použití horké vody či páry. „Dokáží zničit i kořeny nežádoucích rostlin,“ přikyvuje Dzúr, že jde o funkční řešení.

Postřik v nejnutnějších případech

Trochu jiné postupy mají v Kladně či v Kolíně, kde odstraňování plevele patří mezi práce, jež pro město zajišťuje externí společnost. „Samozřejmě musí používat schválený přípravek – a upravovala se smlouva, aby se to omezovalo,“ uvedla mluvčí magistrátu Lenka Růžková. Úplně bez chemie se prý pracovat nedá, nicméně město dbá na to, aby to bylo jen v nejnutnějších případech: když by jiný postup byl příliš drahý nebo neúčinný.

Starý dub ve vlašimském zámeckém parku.
Staré stromy soutěží v anketě, nové se mohou sázet

Postřik v některých lokalitách používá dodavatelská firma i v Kolíně, i když také zde se město snaží co nejvíce sáze sázet na motyčky a likvidaci párou. Na některých površích by to však bylo komplikované, a tak dojde na chemii, řekl Deníku vedoucí odboru správy městského majetku Jan Kokeš. Poukázal v té souvislosti třeba na dlažbu v podobě takzvané kolínské mozaiky v historickém centru a v krátkých úsecích na Zálabí.

Asistentka starosty Šárka Hrubá ve čtvrtek doplnila, že u obrub chodníků a komunikací město likviduje plevel herbicidním přípravkem Clinic nebo Supra 360, v záhonech a v keřích na veřejném prostranství pak jde o odstraňování ručně nebo pomocí motyček. A Hrubá přitakává i Dzúrovým slovům. „Plevel likvidujeme také v rámci blokového čištění, a to kartáčem Vari Vedex,“ odkázala na použití ocelového kartáče, výrobcem vyvinutým právě k tomuto účelu.

Práce externích dodavatelů využívají také například v Mělníku. Že by tamější obyvatelé nebo návštěvníci města měli mít pochybnosti, vyloučila vedoucí kanceláře vedení úřadu Barbora Walterová. „Firmy, které ve městě objednáváme na práci, Roundup nepoužívají,“ konstatovala.

Použití glyfosátu v zemědělství

- Spotřebu účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin a pomocných prostředcích v zemědělství eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Údržbu nezemědělské půdy neeviduje.

- Evidovaná spotřeba glyfosátu (v kilogramech):
2015: střední Čechy 102 332, Praha-východ 5249, Praha-západ 3107, hl. m. Praha 2442;
2016: střední Čechy 119 337, Praha-východ 7484, Praha-západ 5699, hl. m. Praha 2585;
2017: střední Čechy 121 971, Praha-východ 7956, Praha-západ 5139, hl. m. Praha 2518;
2018: střední Čechy 89 875, Praha-východ 5716, Praha-západ 2531, hl. m. Praha 2398;
2019: střední Čechy 76 530, Praha-východ 5199, Praha-západ 3327, hl. m. Praha 1736;
2020: souhrn dat se aktuálně připravuje.

- Nejvíce se ve Středočeském kraji glyfosát používá na ošetření obilovin, olejnin, kukuřice a pícnin; v menších objemech také na ovoce, luskoviny, cukrovku, zeleninu a brambory.

- ÚKZÚZ vede Registr přípravků na ochranu rostlin s údaji dostupnými veřejnosti na webové adrese eagri.cz/public/app/eagriapp/POR; databáze se aktualizuje jednou denně.

Zdroj: Ivana Kršková, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský