Kliknutím zvětšíte„Středočeský kraj se z hospodářských a sociálních hledisek nikde výrazně nepropadá. Výjimkou jsou pouze obce na území budoucího národního parku Křivoklátsko,“ uvedl na sociální síti náměstek hejtmanky Jiří Snížek (Piráti).
Ke zhodnocení konkrétních obcí používá kraj pětici kritérií - přírůstek či úbytek obyvatel, index stáří, míru nezaměstnanosti, podíl podnikatelů mezi občany a míru dopravní obslužnosti. Sledování výraznějších propadů v pořadí má pomoci odhalit území, kde se mohou rýsovat problémy.
Zároveň má varovat starosty, že by bylo záhodno hledat řešení, aby se životní úroveň nesnižovala – byť o tom, že u nich krachují podnikatelé nebo se lidé stěhují pryč, většinou dobře vědí.
Pomoci má tisícovka na hlavu
Přehled nabízí mapka kraje s barevně odlišenými obcemi. Kde hledat systémový problém, na který je nezbytné reagovat, napoví souvislejší červené plochy, Ty ukazují propad, který se týká více obcí. „Objevuje se u Poděbrad a především na Křivoklátsku," řekl Snížek Deníku s tím, že kraj bude nyní analyzovat, v čem je tam největší problém.
Kraj připomíná starostům, jaké možnosti obcím do dvou tisíc obyvatel, jichž je v kraji většina, nabízí Středočeský Fond obnovy venkova. Jednou za čtyři roky mohou na financování svých projektů vyčerpat dotaci tisíc korun na obyvatele. Nejnižší částkou je přitom 200 tisíc pro nejmenší obce, kde žije méně než dvě stě lidí.
Řada obcí toho využívá. Nejnověji rada kraje řešila tyto příspěvky pro 17 obcí, které si rozdělí více než 11 milionů korun.
Náměstek hejtmanky pro oblast financí a dotací Michael Kašpar (STAN) vyzývá i další obce, aby se přihlásily se svými projekty. „V okamžiku, kdy mají investovat, totiž finanční situace zejména malých obcí není jednoduchá,“ poznamenal.
Každý ví, proč lidé odcházejí
Iveta Kohoutová (nez.), starostka Karlovy Vsi Deníku řekla, že fond obnovy venkova využili. V případě obce se 140 obyvateli jde o 200 tisíc. Podle starostky je to dobré, ale takhle kdyby to bylo každý rok, ne jednou za čtyři roky.
„My máme vyčerpáno, opravili jsme za to místní komunikaci,“ konstatovala s tím, že obec ještě musela 250 tisíc připlatit. A podobné je to prý třeba u sousedů v Broumech: tam zas opravovali střechu.
Situaci v obci vidí Kohoutová poměrně jasně: jde o lokalitu při rozhraní okresů, odkud dojet kamkoli znamená cestovat 20 kilometrů. Po rozbitých krajských silnicích. A autobusové spojení? „Bojujeme proti rušení spojů. Cestovat do Prahy je na půl dne, tak není divu, že každý raději vezme auto,“ uvedla starostka.
Potřebují dotace na údržbu
Oblast je samý kopec, restaurace zavřená, mzdy zde podle jejích slov dosahují kolem 25 tisíc korun, a tak není divu, že mladí jdou do měst za lepšími penězi i zázemím. Ti, co zůstávají, chtějí mít klid – i to je důvod, proč stejně jako vedení obce nestojí o propagaci regionu vyhlášením národního parku. „Na to se nemusí dělat studie, to všichni víme, důvody odlivu lidí jsou jasné,“ poznamenala Kohoutová.
V tom, co by region potřeboval, má jasno i starostka nedalekého městyse Křivoklát Libuše Vokounová (nez.): hlavně dotace na udržování nynějšího majetku. „Slibují nám, že budou nová parkoviště pro návštěvníky. Ale kdo je bude udržovat – zase obce ze svého? Slibují chodníky. Ano, ten by byl u nás potřeba – ale kam ho dáte, když máme silnici širokou pět metrů? Byly nápady zaříznout ho do svahu jako v Českém ráji – ale kdo by to měl udržovat?“ uvedla starostka.
Křivoklát budoval kanalizaci, na kterou šetřil, a tak se léta neinvestovalo. Městys má jedenáct obecních bytů, které potřebují opravy; někde je stále topení na tuhá paliva. „Jak za krále Klacka,“ posteskla si Vokounová a připomněla i další nesnáz s topením: rekonstrukci potřebuje kotelna školy. „V programu evropských dotací se nyní snad nějaké možnosti objevují, ale dlouhodobě platí, že chybí hlavně peníze na udržování majetku, který už máme. Šolíchá se to, jak se dá; je to jen flikování a vytloukání klínu klínem,“ vzkázala do Prahy.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
