České letouny tam byly po šest měsíců nasazeny v rámci takzvaného Air Policingu – jde o pomoc aliance těm členským státům, které nemají vlastní nadzvukové letectvo. Pro české vojenské letectvo se jednalo o už o sedmé nasazení tohoto typu. Nyní je ve střežení nebe nad Pobaltím vystřídali Poláci se stroji F-16.

„V devět hodin dopoledne předal velitel Úkolového uskupení Armády ČR v misi enhanced Air Policing 2022 Michal Daněk na litevské letecké základně operační úkol příslušníkům polských vzdušných sil,“ sdělila Deníku tisková a informační důstojnice Hana Havrdová.

Vzápětí české gripeny odstartovaly ze základny v Šiauliai a zamířily na svoji domovskou základnu v Čáslavi,“ konstatovala. „Část vojáků úkolového uskupení eAP přistála kolem poledne na čáslavském letišti, návrat dalších je plánován ve dvou rotacích v následujících dnech,“ upřesnila.

Z odletu první dvojice letounů JAS 39 Gripen z čáslavské vojenské základny do Pobaltí.
Gripeny z Čáslavi odletěly v rámci mise NATO do Pobaltí chránit spojence

Původně se s návratem po misi začínající v dubnu počítalo již na sklonku července. Protože se však ukázalo, že české piloty nemá kdo nahradit, došlo na úrovni ministrů obrany obou zemí k dohodě o prodloužení jejich nasazení a služby pětice strojů JAS-39C Gripen na základně v Šiauliai o dva měsíce.

Česká ministryně Jana Černochová (ODS) to tehdy označila za potvrzení, že Česká republika patří v NATO ke spolehlivým partnerům. „Což je v době ruské agrese na Ukrajině dvojnásob důležité,“ zdůraznila. K prodloužení nasazení českých vzdušných sil stačilo její rozhodnutí – už původní mandát schválený vládou a parlamentem totiž měl platnost od dubna až do konce září.

Velitel čáslavské základny Jaroslav Míka uvedl, že proti dřívějším nasazením v rámci Air Policingu se operační úkol nezměnil. Ve spolupráci s příslušníky dalších armád zajišťovali čeští piloti zachování integrity a bezpečnosti vzdušného prostoru aliance NATO – včetně zásahů proti letounům nedodržujícím stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. V minulosti již takto české letectvo působilo třikrát v Pobaltí (bylo to v letech 2009, 2012 a 2019) a třikrát na Islandu 2014, 2015 a 2016). S případnou příští misí se zatím počítá v roce 2025 – a bylo by to opět v Pobaltí.

„Úspěšně jsme absolvovali naše sedmé nasazení v zahraničí. I přesto, že mise byla v jejím průběhu prodloužena na žádost litevské vlády ze čtyř na šest měsíců, úkol jsme úspěšně splnili,“ připomněl Míka.

Armádní pilot Michal Daněk přistál se svým gripenem a překonal metu 3000 letových hodin.
Foto: Zkušený armádní pilot překonal hranici tří tisíc hodin ve vzduchu

Velitel Daněk upřesnil, že za dobu nynějšího působení působení v Pobaltí provedli čeští piloti přes čtyři desítky ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“ – a ve vzduchu strávili stovky letových hodin. „Nebyli jsme na to sami. Z důvodu posílení východního křídla NATO tu společně s námi z letecké základny v Šiauliai první čtyři měsíce působilo španělské letectvo s jejich F-18, aby poté byli vystřídáni partnery z Maďarska s jejich letadly JAS-39 Gripen. A zároveň tu byli i francouzští stíhači s Mirage 2000, kteří vzlétali z estonského Ämari,“ uvedl.

Havrdová připomněla, že kromě ostrých startů k různým typům letounů, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté odpovídače, piloti absolvovali mnoho výcvikových misí s aliančními partnery. Nejen nad Pobaltím, ale například i na území Švédska či Polska.

„Během těchto letů naši stíhači kooperovali mimo letadel také s námořními prostředky či pozemními jednotkami. Výcvik pilotů neprobíhal pouze ve vzduchu. Naši piloti participovali mimo jiné na výcviku SAR (Search And Rescue, pátrání a záchrana), při kterém drilovali postupy záchrany pilota z hladiny moře po nouzovém opuštění letounu,“ přiblížila podrobnosti nasazení v Pobaltí.

Čáslavské letiště dočasně ztichne. Kvůli odstávce spojené s modernizací  

Armádní gripeny, které střeží nebe nad Českou republikou a nad Slovenskem, běžně startují ke svým zásahům ze základny u Čáslavi. Zřejmě do 17. října jim však ke vzletům a přistáním poslouží záložní letiště v Pardubicích. Přesunutí části techniky (včetně dvojice letounů Gripen pro zajištění nepřetržité hotovosti) a personálu souvisí s předem plánovanou technickou odstávkou řídicí věže v Čáslavi spojenou s modernizací infrastruktury, informovala tisková a informační důstojnice Hana Havrdová.

Pro plnění úkolů leteckého výcviku a pro zabezpečení nepřetržité hotovosti bylo naplánováno přesunout do Pardubic pouze pět strojů JAS-39 Gripen. Setrvat tam podle předběžných plánů mají zhruba do poloviny října; s návratem na mateřskou základnu se počítá zmiňovaného 17. 10. Zbývající letouny, které po dobu technické odstávky řídicí věže zůstávají na čáslavském letišti, projdou pravidelnou technickou údržbou spojenou s přechodem letecké techniky na zimní provoz. Jde jak o gripeny, tak o L-159.