Konec motorových vlaků? Lokálky může podle radního Boreckého zachránit stát

Pod titulkem Úskalí obnovy (nejen) středočeských lokálek Borecký mimo jiné píše, že do škol či na výlety jezdí dnešní děti stejnými vlaky jako jejich rodiče nebo prarodiče. Převážně dieselovými stroji řady 810, jež se vyráběly v letech 1973–1982. Mnohé se viditelně nezměnily, byť třeba dostaly novější motory. Jezdí nejen ve středních Čechách, ale městské vlakové linky zajišťují i v Praze. Některé získaly novou podobu v rámci modernizace v letech 2005–2012, kdy byly upraveny do jednotek známých jako Regionova. Jedny ani druhé nejsou podle Boreckého perspektivní, byť radní nepopírá, že „svého času“ to byly kvalitní stroje.

„Když není jiný spoj na trati, tak ho beru,“ reagoval na jeho slova uživatel facebooku Michal Müller. Podle Boreckého však nejsou karty rozdány ve stylu chci-nechci: jsou zastaralé natolik, že nevyplatí instalovat do nich zabezpečovací zařízení ETCS – a to jim prý zasadí smrtelnou ránu.

Ekologickou výchovu má dětem přiblížit i vzdělávání on-line a pomocí videa

„Nemá-li ETCS zasadit smrtelnou ránu i samotným lokálním tratím, musí se železniční park modernizovat,“ zdůraznil radní. Avšak snáz se to řekne než udělá. A ne, hlavní problém není v penězích: nejsou železniční vozidla. Takhle malé stroje nyní evropští výrobci nedodávají: kvůli malé poptávce se nevyplatí vývoj a proces homologace. Navíc české normy (třeba pro tuhost karoserie) jsou tak přísné, že nikdo ani nemá chuť se do toho pustit. A pokud měl, plány opustil po vyčíslení nákladů. Lze tak počítat s tím, že lokálky s takto malou vytížeností postupně nahradí autobusy.

Dalším problémem je samotná budoucnost motoráků: v rámci přechodu na bezemisní dopravu bude do 15 let problém provozovat dieselové soupravy – byť by byly moderní. „Ty jsou dnes přitom pro české lokální tratě prakticky jediným rozumně dostupným řešením. I ve středních Čechách je budeme mít. Od roku 2024 vyjedou na tratě Praha–Kladno–Rakovník–Beroun dieselové soupravy RegioShark se 120 místy k sezení,“ konstatoval Borecký. S dodatkem, že jsou moderní, klimatizované, nízkopodlažní, s emisně přívětivými motory – nicméně dieselové… Jedna stojí kolem 120 milionů korun; právě vzhledem k ceně se nové vlaky kupují na dobu 30–35 let. Na pokrytí potřeb středočeských lokálních tratí by podle Boreckého bylo třeba kolem 70 vozidel velikosti Stadler RS1, což jsou ojeté 70místné vlaky koupené z Německa, a 60 vozů velikosti RegioSharku.

Řešení? Změnit přístup státu

Pořízení nových vlaků není jen o sehnání peněz. Do doby jejich životnosti by přišly evropské snahy přejít na bezemisní dopravu, kdy dieselové motory budou buď zakázány, nebo palivo zatíženo tak vysokou ekologickou daní, že jejich provoz ztratí smysl. Řešením by podle Boreckého mohla být plná elektrifikace více než 700 kilometrů středočeských regionálních tratí. Jako neřešitelný problém nevidí radní potřebných zhruba 10 miliard korun, ale chybějící kapacity projektantů a komplikované povolovací řízení. „Představa, že by se povedlo do roku 2029, kdy končí Středočeskému kraji smlouva s Českými drahami, regionální tratě elektrifikovat, je sci-fi,“ upozornil Borecký.

Na středočeských sjezdovkách to lyžařům frčí navzdory oteplení. Kam vyrazit?

Jako řešení by se podle něj mohly rýsovat nákupy vlaků akumulátorových nebo vodíkových – což jsou nyní technologie převážně ve stadiu prototypů. A vedle několikanásobně vyšší ceny oproti dieselům je tu i problém dobíjení (asi nejsnáz by se řešení hledalo pro úseky Sedlčany–Benešov–Vlašim či Praha–Čerčany) nebo doplňování paliva. Jako řešení finančně i ekologicky nejrozumnější tak Borecký vidí věnovat maximální úsilí elektrifikaci regionálních tratí – a jen tam, kde to nebude možné, vsadit na akumulátory nebo vodík. I tak prý budou všechny kraje spoléhat na masivní dotace od státu, protože samy nákup nových železničních vozidel nezaplatí. Bez masivní pomoci státu při nákupu nových vozidel, elektrifikaci i změny pravidel třeba v podobě povolení provozu vlakotramvají bude budoucnost lokálek podle Boreckého zpečetěna. „Tím se opět vrací otázka, jestli má smysl udržovat tak hustou síť železnice, jakou máme,“ věští Borecký budoucí diskuse.