Poskytuje jim denní centrum, azylový dům sv. Josefa, kde mohou přespat. Kapacita je ale samozřejmě omezená a v zimních měsících nedostatečná. Ve dnech silných mrazů pak funguje takzvaná teplá židle, která funguje v Berouně od roku 2012.

Někteří lidé, kteří se ocitli na ulici, ale nejsou úplně bez možností a jejich šance dostat se z ulice je velmi nadějná. Jedním takovým je pan Vladimír. Nechodí sám. Má s sebou vlastně pořád svého věrného přítele, psa. Také na rozdíl od řady bezdomovců není úplně bez příjmu.

„Jsem starobní důchodce a mám tedy trvalý příjem. Na ulici nejsem dlouho. Bydlel jsem v pronájmu nejdříve na Výšinách a potom v Chyňavě, ale vždy nakonec došlo k prodeji bytu a já jsem se musel vystěhovat," popsal v krátkosti svůj příběh pan Vladimír.

Omezené finance

Protože je starobní důchodce, měsíčně peníze dostává, ale jejich výše není taková, aby si za ně platil klasický podnájem v některém z místních bytů. Řada majitelů navíc požaduje předem několikaměsíční nájemné na kauci. Tudy pro pana Vladimíra tedy cesta nevede.

„Je to tak. Protože moje finanční prostředky jsou omezené a ještě vlastním většího psa, nemohu již delší dobu sehnat odpovídající pronájem. Proto v současné době přespávám venku," potvrdil muž, který každou noc musí usínat pod hvězdami. O romantice ale v tomto případě nemůže být ani řeč.

Protože je pan Vladimír na svého psa očividně velmi fixován, určitě by se ho nevzdal ani za předpokladu, kdyby se naskytlo bydlení jen pro něho. Jsou prostě nerozlučná dvojka. „Můj pes se jmenuje Miki a jsou mu čtyři roky. Mám ho od štěněte. Je to dobrák a je na mě hodně závislý," zdůraznil.

Silné citové pouto

Pan Vladimír se dostal na ulici. Zůstat tam ale nechce.Zdroj: Jitka PapežováKdo má psa, nebo někdy v minulosti měl, ví, jak je takové pouto mezi zvířetem a člověkem silné. O to víc, když spolu zažívají zlé časy. Je tak víc než jasné, že pan Vladimír je na svého Mikiho velmi upnutý a vlastně ho tak určitým způsobem i drží nad vodou.

Pan Vladimír i jeho Miki jsou bojovníci. Nechtějí nic vzdát, nechtějí propadnout melancholii a rozhodně nechtějí strávit zimu venku. Také nechtějí nic zadarmo. „Sháním jakýkoli bytový prostor vhodný k trvalému užívání na Berounsku. Za nájem i s energiemi mohu platit nejvíce šest tisíc korun měsíčně," vysvětlil starobní důchodce.

Může pomoci třeba s některými pracemi. „Přesně tak. Jsem ochoten vykonávat drobné zahradnické práce, jako například shrabat listí, zamést chodník. Není problém ani sekání dřeva a topení. Rád pomohu, je to na domluvě," zdůraznil pan Vladimír, který by ochotně přiložil ruku k dílu, jen kdyby našel vhodné ubytování.

Potravinová sbírka

Snad se podaří pomoci alespoň této dvojici. Ale lidí, kteří v zimě zůstanou na ulici, je hodně. Kdo bude chtít podat pomocnou ruku, může tak učinit třeba už v sobotu 12. listopadu při Národní potravinové sbírce.

„V rámci celorepublikové sbírky budou dobrovolníci opět žádat o dar trvanlivých potravin v Penny marketu na sídlišti. Vybrané potraviny budou farní charitou distribuovány do Azylového domu v Lochovicích pro matky/otce s dětmi a Denního centra pro osoby bez přístřeší v Berouně," uvedla za Farní charitu Jitka Papežová.

Další akcí, do které se může zapojit veřejnost, je Noc venku. Ta se uskuteční ve čtvrtek 24. listopadu na nádvoří berounského gymnázia. „Cílem je seznámit veřejnost s problematikou bezdomovectví a zároveň získat prostředky, které budou použity na podporu lidí bez domova," dodala Jitka Papežová.

Čtěte také: Odbornice s Farní charity Beroun poradily, jak jednat s bezdomovci