A to nejenom pro její herecké kvality. Před lety také prokázala velkou odvahu, shovívavost a vstřícnost v souvislosti s naším mladoboleslavským divadlem.

V roce 1997, v průběhu teprve třetí sezóny tehdy začínajícího Městského divadla Mladá Boleslav, dostala od nás odvážnou nabídku na hostování.

Představení Ženitba Balzaminova režíroval mladičký a v té době ještě nepříliš zkušený, ale bezesporu nadaný Ondřej Sokol.

Byla to vůbec první režie nesmírně talentovaného herce v našem divadle.

Téměř čtyřiasedmdesátiletá významná členka pražského Divadla na Vinohradech, která nikdy nehrála jinde než na své mateřské scéně, Antonie Hegerlíková, na kterou zde vzpomínám, se zachovala nad očekávání skvěle.

Nabídku mladého režiséra přijala, roli maminky hlavního hrdiny v Mladé Boleslavi nazkoušela a několik let ji vynikajícím způsobem v našem divadle hrála.

Významně tak napomohla výbornému výsledku této úspěšné inscenace, která pak přinesla další osobité Sokolovy režie.

Vlastně tak umožnila tehdy mladému umělci stát se rychle uznávaným hercem a režisérem, a brzy získat i ceněné pražské angažmá v Činoherním klubu.

AUTOR: František Skřípek, dlouholetý ředitel Městského divadla Mladá Boleslav